Alex: Nomo, spadneš. Noma: Nespadnu. Mohu letět. Alex: Nemůžeš. To ta Temnota! Balamutí tě. Křídla se ti nevrátila. Noma:(drží anforu) Ustup nebo s ní odletím. Alex: Jestli skočíš, zemřeš. Noma: Jednou jsem se jich vzdala. Pro tebe, Alexi. Znovu to neudělám. Potřebuji je, abych se dostala domů. Jak jinak bych se mohla vrátit do nebe? Jsou mou součástí. Alex: A ty jsi tou mou. Prosím, nedělej to! Potřebuji tě. Navždy budeš má Nomes. Potřebuji tě.