(Tým je u komatozních pacientů. House sem vzal kočku Debbi, která když vyskočí pacientovi na postel, prý mu tím předpoví smrt do jednoho dne. Kočka vyskočí k jednomu z pacientů.) Kuttner: Hele, Debbi! House: Dobré zprávy, pane... Limperte. Když dneska neumřete, tak konečně uděláte něco užitečnýho pro svět. Jen jste škodil, jako... (začte se do pacientovy karty)... hasič.
(Třináctka odrecituje kus poezie, kterou napsal zdeprimovaný náctiletý pacient.) House: Pokud se v další strofě nepíše Tak jsem si, můj milý deníčku, dnes šlehnul trochu prima perníčku, tak mě to nebere! Třináctka: Že má sebevražedné sklony nepopřete. House: Nemáme ho obšťastňovat, ale diagnostikovat...
Cuddyová: Myslí, že má TBC. (Podává kartu pacienta.) House: Může být rád, že nemá syfillis. (Koukne se do karty.) Nemá TBC. Cuddyová: A co má? House: On to chce konkrétně?
(House nechce vyplnit posudky o svých doktorech.) Foreman: Nechce se vám do papírování? House: Mám starost o deštné pralesy. Foreman: Udělám to. House: Já vím.
House: Proč máš na stole šekovou knížku pro odškodnění pacienta? Wilson: Možná proto, že byla ve spodním šuplíku schovaná v obálce a tys ji na ten stůl vyndal. House: Šekovou knížku míváš doma. Většinou je to tvá výmluva, proč mi nemůžeš půjčit peníze.
(Amber nechala silného kuřáka samotného s kyslíkovou bombou.) Amber: Já myslela, že nás všechny hodnotíte stejně. House: Nejdřív jsem dal všem sto bodů, ale pak jste odstřelila budovu.
(House hledá na poliklinice pacienta pro svůj případ.) House: Krev ve stolici a moči? On umřel a já jsem v diagnostickém nebi. Cameronová: V krvi jsme našli chlast, kokain, amfetaminy, opiáty. Záhadou je jen to, jak se mohl dožít osmatřiceti. Jimmy: Je mi 28. Cameronová: Taky lže a je hrozně protivný. House: Zabalte mi ho, vezmu si ho.
House: Kyslíková saturace 94%. Foreman: Ta saturace je v normálu. House: Je o jedno procento nižší. Foreman: To je ještě v normě. House: Kdyby její DNA byla o jedno procento mimo bude delfín.