(Tritter dělá výslech s Foremanem.) Foreman: Vážně věříte, že nikdo neumře, zatímco tu s vámi mluvím? A když si skočím pro kafe, stihnu to než se vymáčknete?
(House přijde do místnosti pacientky.) House: Pardon, já myslel, že chcete aby zemřela. Ale za pár táců vám to můžu zařídit. otec: Vy jste kdo? House: Naprosto cizí člověk, kterému záleží na životě vaší dcery víc než vám. matka: Jste doktor House. House: Vy jste viděla mý číslo.
(Cuddyová sedí na jednání a House na ní z vedlejší místnosti míří na čelo laserovou žárovkou. Cuddyová za ním pak přijde.) Cuddyová: Sedím tam a doufám, že je to odstřelovač, protože to by ten sociopat aspoň nebyl můj zaměstnanec.
House: Nemám Vicodin. Cuddyová: Zalovte ve své tajné skrýši. House: Tu má Tritter. Cuddyová: Tak zalovte ve své tajné tajné skrýší. House: Tu už jsem vybral. Cuddyová: Tak zalovte ve své tajné tajné tajné skrýši!
Foreman: Ona to nemá. To není možné. House:(ironicky) Co není možné? Že by malá, roztomilá holčička nemohla mít hnusnou, masožravou bakterii? Ne, budeme jí radši lěčit sluníčkem.
(Wilson otravuje House.) Gregory House:(ke Gabrielovi Wozniakovi) Promiňte, kdybych věděl, že bude tak otravný, ukradl bych auto Foremanovi a recepty Cameronové. (Housovi zazvoní telefon a vezme ho.) Housův dům, fňukání. Předneste fňuk.