(Dívka odchází, House se jí dívá na zadek.) House: Při takovéím pohledu bych si zadováděl. Cuddyová:(ironicky) Já ovuluji, jdeme. House: Přešla mě chuť.
Wilson: Vrátíte mu ten koberec? Nebo jak ho chcete porazit? Cuddyová: Porazím ho tak, že mu ustoupím. Wilson: Klidně ten koberec zaplatím. Kolik? 1000? Cuddyová: Ne, jenom 400 - neudělám to!
Chase: Když je dítě normální, rodiče chodí do práce. Když je dítě handicapované, a tedy stojí víc, rodiče odejdou z práce a hrají si s ním víc. Cameronová:(ironicky) Jo, škoda, že nemáš handicap. Užil by sis hodně legrace s otcem.
(House a jeho tým jsou ve Wilsonově pracovně, protože House nechce jít do své pracovny. Vejde Wilson.) Wilson: Co to? Na dveřích je napsáno "Dr. James Wilson", nebo se mýlím? Cameronová: Už jdeme. Wilson:(ironicky) Přijďte zas.
(Pacient křičí. Přijde tam House.) House: Pro rány boží. Nemůžete ho někdo umlčet? Tady se pracuje. Rodič: Kdo jste? House: Ten, komu určitě nepošlete dárek. Wilson: To je doktor House.
(Cuddyová přijde do místnosti, kde právě House probírá diagnózu s týmem.) Cuddyová: Od dvou do tří to tady mám zamluvené já. House: Východního času? Já myslel západního.
(Cuddyová nechce Housovi vrátit koberec, House odmítá jít do své pracovny a řeší diagnózu, kde se dá.) Cameronová: Proč jsme tady? To je nějaká nátlaková hra? House: Ano.