Foreman:(k Houseovi) Máte dvě možnosti. Buď uznáte, že je váš pacient milý, zdravý člověk a pustíte ho, nebo označíte altruismus za symptom. Pak od něj nemůžete vzít peníze.
Parková:(o pacientovi) Když chce měnit věci, má to dělat s rozvahou a ne jen obracet kapsy naruby. House: Pravda, všechny ty dětičky s AIDS nás využívají.
Parková: Vy nemáte tým. House: Tady Adamsová je teď volná a navíc nás nebude nic stát. Novou představuju novější a naopak. Adamsová: Měla jsem přijít na kafe. House: Když vás někdo pozve na kafe, nejde přece jen o kafe. Vy jste myslela, že bude sex? Zatáhla byste žaluzie?
Foreman: Housei! Něco pro vás mám. (Jdou do Houseovy bývalé kanceláře.) Todle bylo ve skladu. (Ukazuje staré věci Houseovi.) Víc už nedostanete. Předsálí zůstane ortopedii. House: Tak to je v háji. Kde budou sedět Chase, Taub a Třináctka? Foreman: Nemáte zač.
House: Já taky ještě neskončil. Cuddyová: Příští měsíc bez služby na klinice. House: A 3 parkovací místa vedle sebe, abych mohl parkovat napříč a troje tvoje spoďáry! (Cuddyová se na něj překvapeně podívá.) Chtěl bych začít s plachtěním!
House: Nejdeš ven na dvůr? Frankie: Mhm. House: Chytil bys mi cvrčka? Frankie: Vyměníš mu ho? Nenaštve to tvýho parťáka ještě víc až pochopí, že je jinej? House: Oblíknu ho jako ve vertiku.
(House chce odpinknout Asofova cvrčka.) Asofa: Ne. House: Další zvířátko? To dopadne špatně, zase. Už jsme o tom mluvili, teda já mluvil, ty jsi mlčel.