Dracula
(Dracula)
Tak nějak nemám slov...
A skutečně, tak nějak nemám slov. Tenhle Dracula je opravdu jen velmi volná adaptace a já tak nějak nevím, jestli se mi to líbí, nebo ne. Herci jsou kvalitní, prostředí taky, děj taky ujde... ale něco mi na tom přišlo divné.
Postava samotného Drákuly je bezva, i když se mi nelíbí to jeho sto kroků přede všemi, docela jsem si přál, aby ho sejmuli... na druhou stranu se mi líbila Dolly Wells ve všech rolích, i když byla hrozně otravná a šíleně sebevědomá, ale byla super. :D Velký hype Johna Heffernana se ukázal jako podřadná role, ale zase když hrajete v něčem, co má hodinu a půl, tak už jste vlastně ve filmu...
A teď k tomu ději, moc mě to nebavilo, abych pravdu řekl, někdy mi to přišlo až moc přemodernizované tím chováním, že to tak úplně nesedělo k pojetí Drákuly. Něco na tom bylo správné, něco na tom bylo špatné, některé postavy se chovaly velmi hloupě... Ale některé postavy mile překvapily. Celkový koncept upírů v téhle verzi se mi líbil, i to lehké namixování se zombie... ale asi jsem nepochopil, jak se Agatha dostala do jeho hradu a co se s ní dělo pak, když na lodi byli předtím, nevím, tohle jsem zrovna nepochopil... ale to bude vážně tím, že třetí díl mě už brutálně nebavil. Jinak to ale pro fanoušky bude jistě pecka. :)
You could be so much more...
Na rovinu, nevím, co si o této adaptaci myslet. Na jednu stranu se až překvapivě dobře drží Stokerovi předlohy - tedy NE ve smyslu děje, ale ve stylu vyprávění a atmosféry. Navíc se zde (do určité míry) daří zachovat feeling gotického románu a to bez toho, aby působil směšně a okoukaně. Zároveň přináší, do již značně vyčerpaného tématu, nové a moderní prvky; například samotná postava Draculy - nepamatuji si, že bych viděla adaptaci, kde by byl Dracula tak čistokrevný a zábavný psychopat. Na stranu druhou seriál trpí tím, čemu já osobně říkám "Moffatovo prokletí": první dvě třetiny jsou zajímavé, originální, s výborným castingem...prostě skvělé. A pak přijde závěr a ten to celé zazdí.
(Pro srovnání se stačí podívat na další z Moffatových projektů jako Jekyll či pozdější série Doctora Who.)
Jednoduše: seriálu chybí pevnější struktura a smysl. Obsah jednotlivých epizod je značně nekonzistentní a člověk se po chvíli neubrání pocitu, že děj nikam nesměřuje. To je korunováno epizodou závěrečnou, která se zbavuje veškerých pozitiv epizod předcházejících a utápí se v samoúčelné snaze tvůrců o zachování série "klasických děl přesunutých do současnosti". Ta však u Draculy vyznívá naprázdno. Co fungovalo u Sherlocka a u Jekylla, u Draculy naprosto selhává a já se tak nemůže ubránit pocitu zklamání.
Uhrančivý pohled
Tak moc jsem se těšila na klasického Draculu. V pubertě to byla spolu s Jáma a kyvadlo, má nejoblíbenější kniha. Ale bohužel, tak jak zde píšete vesměs všichni...trochu jsem v rozpacích. Vlastně ani nevím, jestli mám juchat a nebo se rmoutit ze zklamání. Základní a důležité postavy zde byli, Dracula měl podmanivý hlas, uhrančivé oči, byl chvílemi neuvěřitelně přitažlivý i nelítostný, ve své zrůdnosti, přesně jak od Stockerova Draculy očekáváte.... ani mi nevadilo, že si autoři spoustu věcí upravili, předělali a mnoho věcí přidali....ale proboha, proč tak připitomělý konec?...dějová linka, když přivřu obě oči, byla také docela zachována, ale Dracula a sebevrah?...To fakt ne. Moc mě to mrzí, ale za mě max.60%
Extrémně klesající kvalita
Pravidla bestie
Claes Bang je rozhodně jedním z nejlepších představitelů hraběte Draculy se správňáckým velecharismatem. Odkazy na whoniversum a Sherlocka potěšily. Atmosféra skvostná. Prostředí špičkové (Oravský hrad samozřejmě potěšil a kruh se skoro sto let po Upírovi Nosferatu krásně uzavřel) a ačkoliv jsem hned na začátku téměř vyskočil z kůže (měl jste s hrabětem Draculou pohlavní styk, pane Harkere?), nakonec se mi všechny ty změny (a že z původního románu zůstal v podstatě jen příjezd Jonathana Harkera na hrad) docela dost líbily a třeba finále v klášteře bylo vyložené labůžo, ještě navíc když u toho Claes skvěle hláškoval. První epizoda byla fakt skvělá a co se týče mně, tak nemá moc daleko k plnému hodnocení. A taky je jasně nejlepší. Škoda, že v tomhle vynikajícím stylu seriál nepokračoval i nadále. Škoda, že se to tak příšerně zvrtlo. 85%.
Krvavá plavba
Druhá epizoda je ještě pořád dobrá. Sice se relativně vleče a jsou tam typicky šílený moffatovský zvraty (u kterých mi samozřejmě chybělo jen to, že nebyly do deseti minut vyvráceny zvratem ještě stupidnějším) a aspoň někdo konečně zpracoval plavbu lodi Demeter. Jen škoda, že tak podivně a přeplácaně. Ale atmosféra je pořád skvělá a Claes Bang je prostě naprosto luxusní Dracula. Slabší, než první díl, ale ještě pořád dost dobré. 72%.
Temný kompas
Co k tomu říct? Moff a Gatiss zase šíleně hulili cosi prazvláštního a tentokrát přebrali opravdu extrémně. Tenhle díl Draculy je naprosto příšerný a navíc zcela s přehledem to úplně nejhorší, co pánové kdy napsali, ať už zvlášť, a nebo dohromady. Tenhle díl je skutečná pí*ovina. Hloupý, stupidní (vím, že je to totéž) a odehrávají se tam neskutečně debilní věci, které jsou ještě mnohem debilněji ukončeny. Je to nuda, parodie na všechny předchozí adaptace i na minulé dva díly, atmosféra je totálně v prdeli a Claes Bang má sice pořád supercharizma a je extrémně skvělý, bohužel ale to nezachrání, to ale není jeho vina, protože tohle zachránit nejde. Nápadů obou pánů je opět nepřeberné množství, jsou ale bohužel jen směšné a trapné. A to tempo bylo ještě pomalejší, než ve druhé epizodě, takže ještě vražednější, než si možná myslíte. Tohle fakt ne. Na tohle zpracování se bohužel už nikdy nepodívám a doufám, že to nikoho nenapdane to prodloužit. Začalo to skvěle, ale ve výsledku jsem bohužel zklamán úplně vším (kromě Claese). První zklamání roku přišlo nečekaně brzy. 35% za epizodu, ve výsledku za celý seriál jen nějakých 65%.
Conversation precedes dinner.
Dlouho mnohem skromnější, než bych čekal, kdy se první díl odehrává na dvou lokacích a druhý většinu času dokonce na jediné. Až ve finále se naplno rozpálí přesně ten zápal, který bych od tvůrčí dvojice čekal. Moffata s Gatissem mám rád ve všech autorských polohách a Dracula mi nejvíce připomíná jejich slavného Sherlocka. Klasické dílo se i tentokrát často cituje, často parafrázuje, často staví na hlavu a často se střílí dost odvážně od boku, občas přesně do těch míst, které diváci budou milovat a občas úplně vedle. Já je za tuhle odvahu vždycky obdivoval a právě u Sherlocka jim všechny roviny vyšly s plnou parádou. Jenže tam se jejich postupně obměňovaný a čím dál rozevlátější styl tvaroval na ploše třinácti epizod natočených během dlouhých sedmi let. Napichovač se pokouší o ten samý přerod během tří dílů odvysílaných ve třech dnech. Tím pádem nemůže oslnit dlouhodobým vývojem a dokážu pochopit, proč je konec někomu tak silně proti srsti. Mně se naopak Temný kompas trefil do nálady úplně přesně, snad svým bezuzdným blázněním, snad pocitem, že se tu zase jednou plní scenáristické sny, a snad protože ústřední měření sil titulního antihrdiny s věčným nepřítelem skončilo jinak, než čtenáři chtěli. Občas taková atmosféra hraničí až s bezhlavým fan servisem, ale nezlobím se. Proč taky, zasáhl plnou silou právě mě. Za jiných okolností bývám v dodržování předlohy, klasiky, tradic a kánonu často konzervativní, tenhle hrabě mi ale přirůstal k srdci tím víc, čím dál se od klasického (a nutno říct, že už stokrát viděného) pohledu odkláněl.
Hrůza
Nedokázala jsem se dodívat ani na 1. díl.
Moderna
Moderní pojetí Draculy je pro někoho nestravitelné a někomu nevadí,mě osobně se sestavení příběhu líbilo.Některé věci by se nechali udělat lépe,ale to je věc každého.
Co názor to jiné vyjádření a proto za mě dobrý
Netflix, to se ti nepovedlo
Děsběs,ale to nemluvím o tom, že jsem se bála :-)))