Dycky Sunderland
(Sunderland 'Til I Die)
Poslední přebor
1. série - 90% - Noční můra všech příznivců libovolného sportovního týmu. Představa nekončící řady nešťastných příhod, kdy na jednu pozitivní skutečnost zákonitě musí připadnout pět negativních, nedá občas spát všem fanouškům kulatého nesmyslu, ať už jejich srdce patří Liverpoolu, Slavii Praha nebo SK Nový Knín. Nebo právě Sunderlandu, který si takovou noční můru prožívá za bílého dne a z nejoptimističtějších představ o průběhu ročníku postupně padá ke starostem či rovnou zhrození. Sledovat tuhnoucí úsměv trenéra, manažera i posledního sunderlanďana je proto stejně tak teskné jako nekonečně napínavé a návykové. Líbí se mi ta oddanost, kdy se ani za stavu 0:3 nevypíná rádio, ve kterém běží přímý přenos, a kdy se týden co týden míří na stadion, aby se domů zase odcházelo s fackou ve tváři. A ačkoli nemám rád fanoušky, kteří na začátku zápasu div nepláčou dojetím z toho, že začíná zápas jejich miláčků, aby o jeden poločas později zatracovali všechny na hřišti i mimo něj, tady je těch nepředvídatelných chyb, přešlapů a pádů tolik, že jsem se dotyčným zuřivcům divit přestal. Vždyť i já sám jsem nemohl uvěřit tomu, že zdánlivě vyhraných (a nakonec bezpečně prohraných) mačů bylo tolik, že se jich do konečného sestřihu vešla snad jen polovina.
2. série - 80% - S novými majiteli přichází i nová perspektiva, kdy mě baví sledovat urputnou snahu všechno zlomit dobrými nápady a nekončícím odhodláním, ale téměř k nepoznání změněný seriál ztrácí na dramatičnosti zápasů. Protože se logicky nejedná o věčnou spirálu směrem dolů, ubylo i divácky chtě nechtě vděčných neštěstí, smůly je ale přesto pořád dost. Kdyby mi někdo předložil seriál, kde hlavnímu hrdinovi vždy o chlup unikne jeho cíl, ať už pro jeho dosažení udělal co mohl, považoval bych to po čtvrtém pátém takovém případu za příliš vykonstruovanou sázku na jistotu. Proto téměř nevěřím, kolik těch odrazů, zářezů a nepříjemností posledních minut bylo i v dalším roce. Pokračování v tuhle chvíli nemá smysl, na to se musí situace v klubu obrátit na všech úrovních.
Rozklad fotbalového týmu v přímém přenose
1. série
Fotbal mám rád a anglická liga je moje oblíbená, i když musím přiznat, že Sunderlandu jsem nikdy nefandil. První série začíná pop sestupu klubu do druhé ligy a načrtává pozitivní atmosféru, kde se všichni těší na to, jak si klub vybojuje návrat do první ligy. Místo toho však přichází rozklad klubu v přímém přenosu, kdy se nedaří vůbec nic a zabředá se stále do větších a větších problémů. Jako dokument to funguje skvěle, protože to je něco, co chcete sledovat. Pro fotbalového fanouška povinnost, pro ostatní jistě zajímavé zpestření. Náhled do fungování fotbalového klubu je unikátní a atmosféra dokreslená fanatickými diváky je prvotřídní. Fotbal v Anglii je něco, co je třeba zažít.
2. série
Přišel sestup do třetí ligy a nový majitel klubu. V očích fanoušků to vypadá na spásu, otázka však je, jestli to dokážou hráči podpořit výkony na hřišti. A i když to od nich není taková tragédie jako předešlou sezónu, tak tomu pořád něco chybí a k cíli se nedaří dostat. Musím uznat, že mě druhá série bavila o něco míň, ale pořád je to jako celek solidní pokoukání.
Nevím, jestli má Netflix v záloze i další řadu, ale vzhledem k tomu, že následující sezónu hodně ovlivnila a vlastně i ukončila pandemie, tak si ani nedovedu představit, že by se nyní se seriálem pokračovalo dál. I když bych jim ten postup o ligu výš přál a rád bych se jednou podíval na to, jak se jim všechno daří. Mimochodem Football Manager patří mezi moje oblíbené hry a vidím Sunderland AFC jako skvělou výzvu pro každého hráče.
3. série
Zčistajasna se po letech na Netflixu objevila třetí série a i když má pouhé tři epizody, tak to potěší. Působí to jako rozloučení s celým seriálem, i vzhledem i k úplnému zakončení. To může pro ty, kteří si Sunderland oblíbili, působit jako škoda, když se jim konečně začalo dařit a podařilo se vrátit o ligu výš, ale alespoň to má své zakončení.