Upřímná smršť pocitů, která vzpomíná na dětství dostatečně nostalgicky a přitom se spoustou všedních vzdělávacích či rodinných odboček (po kterých se nám někdy palčivě stýská nejvíc). V rovině vzpomínek a přátelství je proto seriál takřka bezchybný, čímž bohužel trpí rovina detektivní. K té se děj vrací jen občas, ale zároveň se nechce vyhnout povinné konfrontaci s pachatelem. Taková zákonitost pro mě není přímo mínusem, snad jen nutností, bez které bych se obešel. Přesto je Erased trochu překvapivě počinem pro všechny potenciální diváky. Pro milovníky záhad, pro nostalgiky i pro ty, kteří se jako já chtějí utopit v nekonečných možnostech toho, co mohlo být a možná také bylo.