Etiketa

Nejrůznější životní situace jsou neodmyslitelně spjaty s předáváním a přebíráním darů.

L. Špaček: „Dobrý den! Zita má dnes narozeniny, a to je vítaná příležitost k povídání o darech a květinách.“


Navštívenka
Nejrůznější životní situace jsou neodmyslitelně spjaty s předáváním a přebíráním darů. Je-li dárců více, vložíme do kytice svoji navštívenku. Na ni bychom měli připsat něco osobnějšího a nezapomeneme se podepsat.

„Miluji Tě.“

Navštívenku vložíme do zvláštní obálky, na niž napíšeme jméno oslavence. Vizitku přikládáme nejen ke květinám, ale ke všem darům, například k darům svatebním. Pokaždé, kdy by mohlo dojít k omylu, kdy lze předpokládat větší množství darů, je navštívenka vhodná jako způsob písemného stvrzení blahopřání, ale i jako orientace pro obdarovaného.

Marie: „Podívej.“
T. Turek: „To je paráda! Ale od koho to je?“
Marie: „Není to od vašich?“
T. Turek: „Od našich je přehrávač.“
Marie: „Od Nováků je to, podívej: Hodně štěstí přejí Karel a Jitka.“

Svatební dar může být i velkorysý. Měl by být ale přiměřený a měl by být vybrán citlivě. To samozřejmě platí nejen pro dary svatební.

Hromadné rozbalování darů na svatbách bývá sice obvyklé, ale pozor: vzájemná neinformovanost dárců může vyvolat i trapné okamžiky, když například dostaneme od několika lidí stejnou věc.

T. Turek a Marie: „Děkujeme.


Velikost daru
Nepřiměřeně velký dar může přivést do rozpaků ostatní pozvané gratulanty, nepřipadali byste si taky trochu trapně, když sami přinášíte jen láhev a květinu a vedle vás se předávají tak bombastické dary?

V podobných případech je v rozpacích i sám oslavenec - tak velký dar určitě nečekal. Navíc nákladným darem se může hostitel cítit zavázaný k reciprocitě. A tak mu s darem zároveň zkazíme náladu.

P. Studenovský dostal auto: „No to mám radost. Co on si vlastně myslí, že dám k narozeninám já jemu? Asi barák, nebo co…“


Vhodnost daru
Všichni: „Hodně štěstí, milá Jano, hodně štěstí, zdraví…“
Jana rozbaluje dárky a z jednoho balíčku vytahuje sexy spodní prádlo:
T. Turek: „Nebude to malé?“
P. Studenovský: „Ne ne ne, vybíral jsem velmi pečlivě.“
L. Špaček: „Dost! Dárky se ve společnosti totiž rozbalují a nikdo by se neměl cítit nepříjemně zaskočený. Obdarovaný, ale ani ostatní hosté.“
P. Studenovský: „Tak promiňte.“
L. Špaček: „Ale to neplatí obecně. Co se nehodí na svatbě nebo v kanceláři, může být nadšeně přijato v partě dobrých kamarádů.“
Muž: „Tak Karle, teď malé překvapení. Všecko nejlepší k Tvým narozeninám.“
Karel vytahuje z balíčku podprsenku: „Děkuju, děkuju.“


V jakém stavu dary předávat
Zita a P. Studenovský stojí přede dveřmi do bytu oslavence.

Zita: „Počkej, počkej…“
P. Studenovský mačká zvonek: „Na co?“
Zita: „Cenovka.“
P. Studenovský: „To sis všimla až teď?“
Zita: „Jo.“
L. Špaček otevírá dveře: „Ahoj.“
Zita a P. Studenovský v rozpacích: „Ahoj.“
L. Špaček: „Z dárku vždy a včas odstraníme cenovku a dárky přinášíme vždycky zabalené. Pojďte dál.“
P. Studenovský: „Ale to není všechno, Láďo, ještě jsem si dovolil přinést ti sadu deseti firemních čepic s logem naší firmy. U nás jdou na dračku. Možná bys to mohl rovnou vyzkoušet.“
L. Špaček: „Zcela určitě nepoužíváme jako dary reklamní předměty. Ani naší, ani kterékoliv jiné firmy.“


Přebírání dárků
Muž: „Tady malý dáreček ode mě.“
T. Turek: „Jé no to je krása. Dvanáctiletá whisky, schov to a dones ten Tuzemák.“
L. Špaček: „Ale ale! To je ale ostuda. Dvanáctiletou whisky schováme do spíže a hostům budeme nabízet tuzemský rum?“

Pokud nemáme láhev stejné nebo podobné kvality, musíme otevřít tu láhev, kterou přinesl host. Jedinou výjimkou je víno.


Komu co dávat
Podívejme se, jaké dárky můžeme vybrat například pro kolegy v zaměstnání.

Pro pana ředitele k významnému životnímu jubileu: peněženka, psací souprava, encyklopedie vína, diplomatka
Pro kolegyni k narozeninám: dámské hodinky, pero, aktovka
Pro kolegu, který odchází do důchodu: rybářský prut, klobouk, naviják. Kolega, který odchází do důchodu, takovou soupravu jistě s chutí využije.


Dary pro návštěvu ze zahraničí
Žena - cizinka: „Když jsem cestovala po České republice, dostala jsem několik dárků. Jako první dárek jsem dostala Becherovku, jako druhý dárek moravskou slivovici, a třetí známou veleckou pálenici velmi silnou.“
L. Špaček: „Pokud chceme obdarovat cizince, musíme vybrat dárky, které jsou typické pro naši zemi.“


Pro děti
Jdeme-li na návštěvu k hostitelům, kteří mají malé děti, měli bychom jim přinést drobný, ale vhodný dárek. Ale mějme na paměti, že někteří rodiče jsou ve věci životosprávy svých potomků velmi přísní!

Matka: „Já se omlouvám, on by nevečeřel.“


Dárky pro hosty
Musíme se zmínit i o příležitostech, kdy hostitelé obdarovávají své hosty. Je-li hostitelka výtvarně zaměřená, může svým hostům věnovat drobnou ukázku své tvorby.


Květiny
Žena: „Tak, naše láska je mrtvá?“
Muž: „Ale jak to myslíte?“
Žena: „Nikdy jste neslyšel o květomluvě? Bílá je symbolem smrti.“
Muž: „Ale také naděje.“
L. Špaček: „Víme-li o hostitelce, že vyznává květomluvu, dáme si při výběru květin větší pozor.“

Červená znamená lásku nebo vášeň, růžová znamená sympatie, žlutá znamená žárlivost, modrá znamená věrnost, zelená naději, fialová pokoru a bílá může znamenat čistotu, nevinnost, ale pozor někdy i smrt.

Přinášíme zásadně řezané květiny, žádné květináče.

T. Turek: „Nikdy květináče?“
L. Špaček: „Výjimkou by mohl být večírek na oslavu nového bytu. Pak by se taková květina mohla stát vítanou dekorací. Správně, řezané květiny ale co ten papír?“
Zita: „A celofán?“
L. Špaček: „Celofán je v pořádku, ten je součástí aranžmá kytice, ale tahle je příliš romantická, ta se nehodí pro muže. Správně, ta se hodí pro muže, ale kytici muži předává vždycky žena a ženě muž.“
T. Turek: „A neměl jsem při tom vstát?“
L. Špaček: „Samozřejmě. Nu a je na čase popřát Zitě k narozeninám. Na shledanou!“

„Vše nejlepší.“
Zita: „Děkuju to je milé, ale já Vás neznám.“
P. Studenovský: „Kdo jste? Zná ho někdo?“
Všichni: „Ne.“