Etiketa

Dnes se zaměříme na společenská pravidla související především s klasickými tančními styly, jak je znáte z tanečních.

Hlas tanečního mistra: A raz-dva-tři-dva-dva-tři.
L. Špaček: Dobrý den. Smím prosit? Dnešní díl by mohl být jen takovým lehkým opakováním vědomostí a dovedností nabytých v tanečních. Tanečních stylů je celá řada a každý z nich má své kouzlo. My se dnes zaměříme na společenská pravidla související především s klasickými tanečními styly.
Taneční mistr: Takže hezký večer, dámy a pánové, pojďte, já vás požádám, udělejte kroužek.


Oblečení
L. Špaček: Taneční kursy bývají příležitostí osvojit si kromě umění tance i základní pravidla společenského chování. Pro některé z nás byly taneční utrpením, ale pravidla, která jsme si tam osvojili, si přece pamatujeme dodnes. Například správné oblečení: u chlapců je to tmavý oblek, často ten první, motýlek a bílé rukavice.

To děvčata a jejich maminky obvykle mají šatů vícero. Jedny krátké, na vlastní kurs, další, o něco honosnější, na prodlouženou, a případně ještě třetí, ty nejhonosnější, na ples nebo také věneček.

Dívka: Jak nevhodný šaty? Dyť jsou krásný a mně strašně slušej.
Taneční mistr: Sluší, ale do tanečních vhodné nejsou, možná třeba na diskotéku. A do tanečních raději bez žvýkačky. Tak, tady se prosím ještě zadejte, připravte se k tanci. A raz-dva-tři-dva-dva-tři.
L. Špaček: Někteří zkušení lidé říkají, že zvládnutí tance patří ke všeobecnému vzdělání.
Taneční mistr: …druhá-dva-tři…dozadu-dva-tři…


Správné držení
L. Špaček: I nám se v tanečních potívaly ruce. Proto mají mládenci předepsány bílé rukavice. Je to ovšem i součást tradičního slavnostního pánského oblečení. Jejich použití na plese už nebývá obvyklé. A hned v úvodu důležité pravidlo: ať tančíme jakýkoli tanec, třeba polku, valčík…
Taneční mistr: Waltz, valčík, slowfox, quickstep, tango, rumbu.
L. Špaček: Děkuji. Ať tedy tančíme jakýkoli tanec, dbáme na správné taneční držení, a pánova ruka nesmí nikdy klesnout do společensky nepřípustných míst.

Existují různé druhy plesů. Zatímco takzvaný reprezentační ples může mít lecjaká škola nebo leckterý spolek, ty honosnější se nazývají gala nebo benefiční, až po ples v opeře. Na některé plesy se dostaneme pouze na základě pozvánky, na jiné si můžeme běžně koupit vstupenku. U dobře organizovaných plesů mají všichni rezervovaná svá místa a dokonce existuje i seznam spolustolovníků.

Taneční mistr: Tak tedy hezký a příjemný večer, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítal na plese v našem sále.


Zahájení plesu, vyzvání k tanci
L. Špaček: Takové plesy bývají zahájeny proslovem pořadatele nebo efektním skupinovým předtančením. Nesluší se tančit nebo dokonce jíst, než je ples slavnostně zahájen. Na plese zúročíme všechna společenská pravidla, o kterých jsme hovořili, a to v jejich nejdokonalejší podobě. Ples je totiž vrcholnou událostí společenské sezóny. Zatančíme si?
Helenka: Samozřejmě.
L. Špaček: Muž vstane jako první, pomůže dámě se židlí, nabídne jí rámě a odvede ji na taneční parket.

Začneme oblečením. Muži to mají jednoduché: černý oblek a nebo smoking, podle toho, co je uvedeno na pozvánce. Vezme-li si muž smoking, dáma se mu přizpůsobí a vezme si to nejslavnostnější, co má, tedy velkou večerní, krásné plesové šaty. Má-li muž černý oblek, žena si vezme na ples dlouhé šaty, případně dlouhou sukni s topem, a nebo může jít také s délkou sukně o něco výš, ovšem materiál a střih zůstává stále velmi slavnostní. Muž je odpovědný i za návrat partnerky na její místo. Po tanci jí nabídne rámě, odvede ji zpátky ke stolu a usadí ji.

Marie: Já bych chtěla jít tančit.
Tomáš: Počkej, nevidíš, že dělám rošádu? Táhni.
Zita: Petře, já bych taky chtěla tančit.
Petr: Já ti rozumím, tobě jde o mého pionka.
Muž 1: Dovolíte?
Muž 2: Smím prosit?
Tomáš: Jasně. Berou ti dámu!
Petr: Tobě taky!
Tomáš: Hej, co je, frajere, co je, co je, vo co ti jde?
L. Špaček: Co se tady děje?
Tomáš: Berou nám dámy.
Petr: Obě.
L. Špaček: A vy jste se dovolili?
Muž 1: Ano.
Muž 2: Dovolili.
L. Špaček: Pak je všechno v pořádku. Kdybyste se více věnovali svým partnerkám, k této trapné situaci vůbec nemuselo dojít. Přátelé, můžete jít tančit. Mat.

Tomáš: Pardon, dovolíte, smím prosit?
Helenka: S radostí.
L. Špaček: Na plese se tančí, s tím musíte počítat. Jestli ovšem máte s uměním tance stejné problémy jako já, musíte se smířit s tím, že s vaší ženou budou zřejmě tančit jiní muži. Ale nevzdávejte to, odvážnému štěstí přeje. Smím prosit?
Marie: Určitě.


Konverzace
L. Špaček: A ještě jedno pravidlo: muž by neměl svou partnerku držet jako leklou rybu. Stejně důležité jako umění tance je i umění konverzace.
Petr: Já mám veliký talent pro tanec, ale není to jediná velká věc, kterou disponuji. Mám zároveň velký panický strach ze samoty.
L. Špaček: Především se vyvarujeme všech dvojsmyslných narážek a poznámek.
Tomáš: To máte jenom jedny takové šaty?
Jana: Ne.
Tomáš: A kolik?
Jana: Nevim, asi deset.
Tomáš: Kolik přesně?
L. Špaček: Nepodrobujeme partnerku ani výslechu.
Petr: Já sbírám izolátory vrchního vedení velmi vysokého napětí. Jsou zajímavé svou kapacitancí, …., ale to vás asi nezajímá.
L. Špaček: A neobtěžujeme své tanečnice ani technickými výklady, které je nezajímají.
Tomáš: Uhh uhh…hahaha.
L. Špaček: A netrapnější ze všeho je mlčet. Tančíte lehce jako vánek. Kde jste se naučila tak krásně tančit?
Marie: Navštěvujeme s přítelem taneční školu. A vy jste chodil do tanečních kurzů?
L. Špaček: Ne, já jsem prožil celý svůj život v univerzitní knihovně.
Marie: Jau!
L. Špaček: Promiňte.


Maškarní ples
Dnes večer bude velmi veselo. Zvláštností plesu bývá ples maškarní. Má dlouhou tradici, hodně příznivců i svá pravidla, například přehlídku masek a jejich průvod. Maškarní ples nabízí hodně možností pro veselá seznámení, plná překvapení, když dojde k odmaskování.

Helenka: Tebe jsem poznala hned, Láďo!
L. Špaček: Jak jsi mě mohla poznat? Vždyť jsem celý dokonale zamaskovaný.
Helenka: Eh!
Petr hlasem L. Špačka: Tomu se říká dokonalá maska, že?
Helenka: To snad není pravda, ty vypadáš úplně jako Petr!
Petr hlasem L. Špačka: Etiketa končí, na shledanou.
Helenka: Na shledanou.