Po bezmála třech milionech Němců, kteří museli po druhé světové válce odejít z tehdejšího Československa, zůstalo unikátní dědictví v podobě lidových zvyků a tradic.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války bohužel došlo k zpřetrhání kořenů a noví dosídlenci, kteří přišli z mnoha míst Československa, Ukrajiny, Rumunska apod., již nikdy vlastní společný folklor nevytvořili. Odsunutí Němci přitom měli vše, co patří k typickým folklorním atributům, jak je dnes známe – tedy nejrůznější kroje, písně, básně, obyčeje a tradice. Některé z nich si žijí svým životem v nových komunitách vysídlených Němců v Německu či Rakousku. V původní domovině měly zůstat zapomenuty. Po roce 1989 se však našlo několik nadšenců z řad německé menšiny, kteří začali po tradicích svých předků pátrat a začali je křísit.
Zdroj: ČT