Folklorika

Za historií i současností řezbařiny a včelařství na Valašsku. Krásná příroda valašských hor, lidé, kteří umí žít a udržují tradice.
Dřevo není němé! Provází člověka od kolébky do hrobu. Za historií i současností řezbařiny se vypravíme na několik míst Valašska. Místní se zde snaží, kromě jiného, oživit výrobu klátů, tedy dřevěných úlů. Jak se dřevo pod rukama lidí mění od poražení stromu po konečný produkt? Kdo jsou ti, kteří dnes řezbaří? A jak se na Valašsku předává tradice řezbařiny ze starší na mladou generaci? Jaký měli lidé ke dřevu vztah dříve a jak je tomu dnes? Proč jsou řezbáři většinou muži a jak řezbařinu vnímají ženy? S úly souvisejí také včely. Dnes včelaření zvoní hrana. Podle Milana Orálka z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí je průměrný věk zdejších včelařů 72 let. Ale přesto zde jsou a mají svá včelstva. Jak se liší dnešní včelaření od toho v historii, proč už včely netáhnou a kde jsou problémy? Jak to změnit? Věděla to už Marie Terezie.
Zdroj: ČT