Folklorika

Jedna z nejsvébytnějších a přitom složitě definovatelných skupin obyvatel střední Evropy je náležitě hrdá na svou historii i svůj jazyk.
Gorolská historie je plná tajemství i dobrodružství. V České republice obývají především krajinu Jablunkovského průsmyku, část Těšínských Beskyd a česko-polsko-slovenské trojmezí. Tam se každou poslední srpnovou neděli na louce pod širým nebem setkávají obyvatelé z české, slovenské a polské strany hranice při společné mši svaté. Ne každý z věřících, kteří v procesí přicházejí, je Gorolem, ale jsou jich mezi nimi stovky. Gorolové však žijí také v Beskydech na polské straně hranice u pramenů řeky Wisly a také dál na východ na polsko-slovenském pomezí přes Tatry až do Pienin. Původem jsou všichni Poláci, jak potvrzují i etnografové, a tak je zajímavé pozorovat, jak se věřící z Polska na louce u Hrčavy postupně promíchávají se svými sousedy. Bývalo tomu tak i v dobách, kdy Gorolové osídlovali pohraniční hory. Mimo gorolskou slavnost ale navštívíme některé z těchto svérázných lidí v jejich domovech, abychom se vydali za geny jejich gorolských předků.
Zdroj: ČT