Folklorika

Na střední Hané si lidé i navzdory nivelizačnímu vlivu obecné češtiny stále udržují nářeční specifika. Starají se o to nejen členové Spolku přátel muzea Střelic, ale také na Hanácké ambasádě v Litovli.
Zdroj: ČT

Nářeční specifika jsou jedním z výrazných prvků identifikace s určitou regionální příslušností. Přestože by se dalo spíše očekávat, že se pod nivelizačním vlivem obecné češtiny budou postupně vytrácet, na Hané tento předpoklad nepotvrzují. Právě naopak, svoje nářečí si s patřičnou hrdostí pěstují a udržují, konkrétně v oblasti centrální Hané – na jižním Zábřežsku, Litovelsku, severním a západním Olomoucku a Prostějovsku. Ve Střelicích u Uničova mezi sebou běžně hanácky mluví hlavně pamětníci sdružení kolem Spolku přátel muzea Střelic. Recesistický spolek v Litovli, který si říká Hanácká ambasáda, pěstuje zase svoje nářečí prostřednictvím článkům v místních novinách, knih vydávaných v hanáčtině, ale i ochotnickými vystoupeními v hanáčtině. Dobrou příležitostí, jak hanáčtinu potrénovat v praxi, je hanácký bál v Tovačově.
Zdroj: ČT