Folklorika

Historie tradičního budního hospodaření v Krkonoších nedílně souvisí s krajinou i lidmi, kteří v ní žili.
Luční enklávy s horskými boudami utvářejí specifickou atmosféru Krkonoš už od 17. století. Mnoho bud má velice pohnutou historii. Vystřídaly více majitelů, mnoho jich vyhořelo, ale některé byly znovu postaveny. Původní majitelé bud, jejichž jméno dodnes mnoho z nich nese, patřili převážně k německy mluvící menšině žijící v českých zemích.
Zdroj: ČT

Většina z nich se nevyhnula poválečnému odsunu v roce 1945. Tradiční budní hospodaření v dnešní době z vrcholků našich nejvyšších hor téměř zmizelo, stejně jako lidé, kteří se mu po staletí věnovali. Jejich stopy ale v krajině zůstávají. Podívejme se na místa, která zanikla, ale i tam, kde se dnes hospodaří novými postupy přizpůsobenými dnešku. Téma tradičního budního hospodaření v Krkonoších, kdy hospodářství byla soběstačná a tvrdá práce i chov dobytka dovedly zajistit obživu pro celou rodinu, představí krajinný ekolog Pavel Klimeš. Edith Eichhorn je potomkem jednoho z mnoha tradičních hospodářských rodů, které byly z Krkonoš v roce 1945 odsunuty. Přijíždí zpět na enklávu Klínové boudy do svého rodného domu, kde v dnešní době provozuje restauraci a ubytování hospodář František Zálešák. On a jeho rodina jsou jedni z mála stálých současných obyvatel. Celoročně zde v drsných klimatických podmínkách hospodaří a chovají stádo skotského náhorního skotu.
Zdroj: ČT