Máte-li chuť, vůli a čas, můžete i dnes oživit dávno zaniklý lužický folklor.
Genius loci Lužických hor působil na své obyvatele odjakživa. A to ať mluvili jakýmkoli jazykem. Předválečné tradice se v oblasti sice neudržely, ale místní lidé se teď pokoušejí vytvořit zárodek něčeho, čemu by se dalo říkat „nový folklor“. Mladí lidé, díky kterým se tradiční hudba či tanec vždy přirozeně přenášely z generace na generaci, jsou dnes vystaveni ohromnému tlaku moderních komunikačních prostředků. Ty, mimo jiné, od základu změnily i trávení jejich volného času. Přesvědčit mladé, aby se zvedli od tabletu či obrazovky a šli se dobrovolně hýbat, je vskutku dřina. Ale není jiné cesty a to si lužičtí „buditelé“ uvědomují víc než dobře. Vědí, že na venkově zaniká především společenský život, spolky a zejména lokální tradice. Tedy něco, co stálo a stojí především na lidech.
Zdroj: ČT