Folklorika

Čeští krajané v rumunské vesnici Gerník se snaží zachránit tradice svých předků a po letech vzkřísili svátek hojnosti, radosti a veselí.
Naškrobit, urovnat, vyžehlit, naškrobit, vyžehlit a tak pořád dokola. Týden práce stojí gernické hospodyňky příprava jednoho kroje na masopustní bál. Bílé kroje složené z několika sukní a háčkovaných doplňků jsou odpradávna chloubou kdysi bohaté české krajanské vesnice v rumunských horách. I když se zdá, že uprostřed zimy je práce kolem hospodářství méně, bylo třeba chlapské iniciativy, aby se ženské navzájem domluvily a společně vytvořily jedinečnou přehlídku skoro šedesáti bílých panenek, které teď poletují sálem. Jako panenka vypadá totiž gernická žena nebo dívka, když si ten složitě vymyšlený kroj oblékne.
Zdroj: ČT

„Dohodli jsme se, že kdo bude mít kroj, může jít na bál zdarma,“ říká jeden z iniciátorů znovuobnovení masopustního bálu a dodává: „Ženské do toho šly, bez jejich práce by se nám to nepodařilo.“ Gerník je vesnice hrdých a samostatných sedláků a obnovení masopustního bálu je pro ně i symbolem obnovení sebevědomí vesnice, ze které se část obyvatel z ekonomických důvodů odstěhovala do České republiky. Je i symbolem naděje, že Gerník tady v horách nad Dunajem přežije další století.
Zdroj: ČT