Folklorika

Pivovar v Plzni je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Staré poctivé dřevěné sudy hlídají, aby pivo chutnalo stejně jako před sto lety. Bednářství je jedním z nejstarších řemesel zpracovávajících dřevo.
Zdroj: ČT

Bednáři vyráběli běžné dřevěné nádobí z bílého měkkého dřeva, zatímco bečváři se zabývali výrobou sudů a kádí z černého tvrdého dubového a bukového dřeva. Další rozdíl byl i v tom, že bednářské nádobí se stahovalo zprvu dřevěnými obručemi z lísky, habru nebo divokého ořechu, zatímco bečváři používali obruče kovové, nejčastěji železné. Velký rozkvět tohoto řemesla u nás nastal za Přemysla Otakara II. Bylo to díky rozšíření městského obchodu a růstu pivovarů. V 17. století se bednářství a bečvářství spojilo do jednotného bednářského cechu. Obrovská poptávka po bednářských výrobcích vedla v 19. století k postupnému přesunu z ruční manufakturní práce ke strojní výrobě. Pivovarský mistr bednář Josef Hrůza se svou plzeňskou partou vyrábí už přes čtyřicet let ležácké sudy a kádě stejným způsobem jako za mistra sládka Josefa Grolla v 19. století. Generacemi osvědčené postupy i vlastní zkušenosti předává mladým učňům na jednom z posledních takových míst v Evropě. Bednářské řemeslo pivovarníků z Plzně je kulturní památka. Technologie pivovarnického bednářství byla v loňském roce zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Zdroj: ČT