Folklorika

O světové slávě skleněných růženců z Čech, které se s ohledem na svátek Panny Marie Růžencové prosazují nejčastěji v říjnu, označovaném jako měsíc růžence.
Růžencové barevné korálky ze skla se na Šumavě vyráběly už od 14. století. Větším korálkům se podle modlitby Otče náš – Pater noster – říkalo pateříky. Časem se toto pojmenování vztahovalo na všechny skleněné korálky k růžencům. Hutě, kde převažovala výroba těchto korálků, se nazývaly pateříkové. Už v době před třicetiletou válkou byly šumavské pateříky vyváženy prakticky do celého tehdy známého světa. Tvrdí se, že pateříky nesloužily jen růžencům, ale i jako platidlo v obchodu s otroky. Originální šumavské pateříky i rekonstrukce původních růženců jsou k vidění v expozici Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Na výrobu novodobých korálků se zajedeme podívat do Nezdic, kde se grafička Jana Wudy před deseti lety pustila do domácí výroby skleněných vinutých perel. Nevynecháme ovšem ani další šumavské tvůrce a jejich dílny. Navštívíme třeba Alenu Kyrálovou v Sušici či Hedviku Zahálkovou v Kašperských Horách. A jeden unikát na závěr – ve Sklářské huti Bělčice ukážeme výrobu pateříků podle staré technologie.
Zdroj: ČT