Folklorika

Svědkové, pamětníci a uchovatelé starých časů.
Fenomén slováckých krúžků má v rámci folkloristického hnutí v České republice zcela specifické postavení. Nejedná se o klasické folklorní soubory, ale o spolky, které mají více než stoletou tradici. V době, kdy vlivem industrializace začal postupně z moravského venkova mizet tradiční zemědělský způsob hospodaření a lidé začínali odcházet do velkých měst na studia nebo za prací, se ve dvou metropolích, v Praze a v Brně, začaly utvářet spolky, ve kterých se tito lidé sdružovali, aby si do velkoměsta přinesli alespoň něco, co jim bylo blízké, známé, co jim přinášelo potěšení a pocit sounáležitosti. Takto vznikl v roce 1895 první Slovácký krúžek v Praze, v roce 1908 následovalo založení Slováckého krúžku v Brně, aby je nakonec v roce 1922 následovala i Bratislava, kam odešla část moravské inteligence.
Zdroj: ČT

Jistým paradoxem je, že v určitém období, kdy z terénu už spontánní projevy tradiční kultury postupně téměř vymizely, začaly Slovácké krúžky z těchto metropolí zpětně působit na své domácké regiony, v nichž začaly zejména v meziválečném období vznikat „krúžky“, které si často přidávaly přídomek „Slovácké“, a díky nimž se začaly původní etnografické regiony znovu oživovat zpěvem, tancem, muzikou a lidovými zvyky. Z mnohých těchto „krúžků“ se postupně vyprofilovaly pozdější folklorní soubory, například i dobře známý Hradišťan.
Zdroj: ČT