Folklorika

Tradiční i méně tradiční velikonoční zvyky na pomezí Beskyd a Bílých Karpat.
Velikonoce už se dnes neslaví v tak velké míře, jak tomu bylo v mládí našich rodičů a především prarodičů. Ačkoli jsou tyto svátky známé spíše svým křesťanským zaměřením, tedy jako připomínka Ježíšova ukřižování a významného momentu zmrtvýchvstání, velikonoční zvyky mají svůj původ v mnohem starší době. Církevní a světské rituály se v různé míře a intenzitě na různých místech v té či oné podobě propojují a koexistují.
Zdroj: ČT

Ve valašských obcích Hovězí a Střelná se kroj sice dnes nosívá převážně na folklorní slavnosti a úcta ke staré moudrosti už také neplatí plošně, přesto se dá říci, že pro folklor tu dýchá nejeden z místních. Díky jejich nadšení máme možnost seznámit se s ojedinělými rituály spojenými s dobou předvelikonoční i velikonoční. Budeme svědky svěcení kočiček, vynášení Mařeny, dozvíme se, co je líto, lítečko či májíček, proč se na Valašsku o půstu bojí lidé tancovat nebo proč se chodí velkopátečního rána mýt do řeky či potoka.
Zdroj: ČT