Ke kořenům košatého stromu muzikantské tradice na Horňácku.
V době, kdy se vlivem hudebního vzdělávání posunuje mnoho lidových muzik směrem ke stále větší virtuozitě a jednotliví muzikanti se často svými výkony blíží nebo rovnají koncertním hráčům, můžeme sledovat i zcela protichůdnou tendenci. Muzikanty, kteří se cítí být spíše služebníky lidové písně a publika, kterému ji interpretují. Jedním z příkladů takových tendencí je například Horňácká muzika Petra Mičky, která vyrůstá z tradice horňáckých hudců, které se ve svém muzikantském projevu nesnaží kopírovat, nicméně jejich odkaz je u ní patrný. Muzikanti se nebojí ani mezižánrových fúzí, například s brněnskou alternativní kapelou Lesní zvěř. Vedle Mičkovy muziky se podobně anachronickým způsobem hry projevuje i například muzika tvořená zčásti potomky primáše Jožky Kubíka IV. – Filíka. Z bohatého a silného podloží horňácké hudební tradice tak vyrůstá pořádně košatý strom.
Zdroj: ČT