Je březen roku 1942 a zdá se, že se naplnily nejhorší obavy, které Brity sžírají od samého začátku války. Pravda, ta invaze má poněkud jinou podobu, než se všichni domnívali. Na náklaďácích a obrněných transportérech se krajinou neprohánějí Skopčáci, ale Amíci, a také k ní nedošlo násilím, ale v důsledku britsko-americké smlouvy. To však je lidem, kterým je zabírána půda, v podstatě jedno.
Rodina Davida Barretta na té farmě hospodařila odjakživa, a teď tu má vyrůst letiště. Sto dvacet tisíc kubíků betonu, sto dvacet kilometrů drátů. Žádný div, že Barrett těm Amíkům nemůže přijít na jméno. Ani k tomu nepotřebuje štvavé projevy, linoucí se z německých rozhlasových stanic. Ani Američané se ovšem v zemi, která je nepřijímá zrovna přátelsky, necítí dvakrát dobře. A Foyle? Ten si občas připadá jako mezi dvěma mlýnskými kameny. A vražda, kterou bude brzy vyšetřovat, mu od tohohle pocitu rozhodně neodpomůže...