Zemí začnou znít podivné tóny, které způsobují postupný rozpad planety. Fryovi jsou ty zvuky povědomé, jenomže si nemůže vzpomenout, kdy je slyšel a co vlastně znamenají. Profesor zjistí, že jistá část Fryova mozku je při poslechu oněch zvuků aktivní, díky čemuž přijde na konkrétní den, kdy je Fry uslyšel. Rozhodne se ho poslat zpátky v čase, aby o těch zvucích něco zjistil, a stihl tak včas zachránit Zemi.
(Prof. Farnsworth se chystá uvést Frye do snového stavu, aby zjistil potřebné informace pro záchranu Země.) Fry: Budu v tom snu mít kalhoty? prof. Farnsworth: Jen pokud si vezmeš tyhle snové kalhoty. Fry: Hej, to je plena. prof. Farnsworth: Nasaď si to a zmlkni.
Bender: V případě, že umřu, chci, abys věděl, že jsem si leštil zadek tvým kartáčkem. Fry: Díky, žes mi to řekl, kamaráde. Upřímně, žárlím na to, jak je tvůj zadek leský a někdy v noci ho přejedu šmirglpapírem.
Hermes: Ale na co se nás vlastně ti mimozemšťané ptají? Co znamenají ty tóny? prof. Farnsworth: Není vám to jasné? Hermes: Uhm, ne. prof. Farnsworth: K čertu, doufal jsem, že je.
Hermes: Mám aplikaci, která mi pomáhá identifikovat melodie. Jmenuje se Shazam. (do telefonu) Shazam, co je tohle za song? (Zpívá.) Shazam: Tvůj zpěv je otřesný! To se už nedá vydržet! (Zapne trysky a odletí pryč.)