Galavant

(Král Richard vytáhl Valencijský drahokam.)
Galavant: Kdes to vzal?
Richard: Vzal jsem to, když jsme utíkali.
Galavant: Jak? Vždyť jsme s sebou nic neměli.
Richard: Spolkl jsem to.
Galavant: Je obrovský.
Richard: Věř mi, já vím. Musel jsem to potřít špekem, aby to šlo.
Galavant: Richarde, to je šílené.
Richard: Šílené to bylo, když to šlo ven. Pamatuješ ten den na lodi, kdy jsem celé hodiny křičel? Teď už vím, na co si matka pořád stěžovala.

Galavant: Jestli mi pomůžete zachránit mou lásku, budete v písních oslavováni po sto let. A to je slib Galavanta, nejmilovanějšího rytíře pěti království a šermíře roku podle časopisu Rytíř. Třikrát po sobě.
velitel lupičů: Jo, jo, jo, jasný. Už jsme viděli tvůj životopis.

král Richard: Jsem připraven stát po tvém boku a bojovat.
Galavant: Zdá se, že jsi našel své mužství Richarde.
král Richard: Bobby ho našla. A několikrát, jestli mi rozumíš.
Galavant: Bohužel ano.

Isabella: Všem moc děkuji za shromáždění všeho, co můžeme použít jako zbraně. Ale budeme muset vybrat jen ty nejlepší kusy. Ano? Dobře. Hrnce a pánvičky. Dobré na mlácení po hlavě. Pár lopatek, metlička... To v kuchyni nebyly žádné nože? Ne? Škoda.
rolník: Já má bramboru. A ta je dost špičatá.
žena: Já nenašla žádné zbraně, ale těm Valencianům hezky povím, co si o nich myslím.
muž: Její slova můžou být velmi zraňující.
Isabella: Sice nemáme moc zbraní, ale máme odhodlání. A zápal. Jó!!!
rolník: (k vedle stojící ženě) Trochu zoufalé, že?

Galavant: Podívej na mě. Vedu armádu polomrtvých zombíků na výpravu za záchranou princezny. To je hodno pravého hrdiny.
Sid: Skutečně jeden z vašich nejhrdinnějších počinů, pane.
Roberta: Legendární.
král Richard: Naprosto.

Richard: Zasadil bych vejce, možná i slepice, potom čokoládový dort... Ne, to taky není ono. Navíc zasadit dort umí každý hlupák.

muž: Nástup pasažérů B na ostrov Stará panna! Tady máte kočku a nějakou čokoládu.

Garrett: (o Richardovi) Nemůžu uvěřit, že to je ten samý chlap, co brečel, když si želém pokypal svoje sváteční gatě.

Richard: (o Isabelle) Něčí dcera si dneska užije, co?
král Valencie: Co to s tebou sakra je?
Richard: Upřímně nemám ani tušení.

Gareth: Já bych radši umřel, než abych se spojil s temnými silami.
Galavant: Já taky.
Isabella: I já.
Richard: I já.
Madalena: Jo, vás sice nikdo nezval, ale co už.

Bobby: Moje teta má farmu za Osamělým mořem, ve stínu hory Stará panna. Je to tam nádherné. Je tam hodně koček.

Galavant: Zabte mě! To nebylo na tebe, Side, to se jen tak říká.

Madalena: Až na to, že líbáš prý nejhůř.
Isabella: Stejně jsem chlapa dostala já.
Madalena: Já ho ale měla dřív.
Isabella: To ale není všechno, co? Slyšela jsem, že tě navštívil celý feudální systém.

Neo: Jejich tam pár stovek. Což z nich dělá armádu. Napůl mrtvou armádu. Nebo napůl živou. Záleží, jestli jste typ sklenice napůl mrtvá.

(Isabella, hotová drsňačka, míří do zbrojnice.)
Isabella: Potřebuju všechny mapy, rozvrhy, předchozí bitevní plány a sklenku mléka, protože mám opravdu nervózní bříško.

(Neo ze Sporinu potřebuje poslední, velice vzácnou přísadu do lektvaru na oživování mrtvých - šedivý vous z brady muže ve středních letech, který dosud nepoznal ženu. Richard se nechce přiznat, ale prozradí ho jednorožec, který se postaví do okna).
Richard: Fajn, daruju ten zatracenej vous.
Neo: Vznešený tvore, i kdybych žil tisíc let, nikdy již nezapomenu ten den, kdy jsem tě spatřil. A ten jednorožec je taky dobrej.

Madalena: (ve snaze ho vyprovokovat) Král Gareth právě nazval tvou matku levnou pochybnou ženštinou.
muž 1: Máte pravdu, můj králi! Moje matka je pochybná ženština. Vlastně je tou nejpochybnější ženštinou v zemi.
žena: Opravdu jsem, vaše veličenstvo!
muž 2: Moje matka se také prodává, vaše výsosti!
muž 3: Moje taky. Nešpinavější žena ve čtvrti červených svíček!
muž 4: Můj otec je pochybná ženština!

Galavant: Jen počkejte, až zjistí, že jsem na výpravě za láskou. Bude si z toho dělat takovou srandu!
Bobby: No, jestli tě bude kritizovat u večeře, tak klidně. Obzvlášť, jestli ta večeře bude steak.

(Gareth si prohlíží dárek - skleněnou misku.)
Gareth: To vypadá luxusně.
Madalena: To je miska na ořechy.
Gareth: Tam se nikdy nevejdou.
Madalena: Ne, na slavnostní večeře.

(Galavant se setká s obry, kteří mají ale výšku úplně normální.)
Galavant: Nemáte být... Vyšší? Nechci být nezdvořilý, ale říkali jste, že vaše hlavy blokují slunce.
obr: Jasně, blokují slunce. Jen se musíš podívat z toho správného úhlu.

Roberta: Jste celou výpravu tak zaneprázdnění dohadováním, že ani nevidíte, že se vlastně vzájemně potřebujete!
Galavant: Ale prosimtě. Já jeho nepotřebuju!
Roberta: Jaký byl celou tu dobu tvůj jediný cíl, hm?
Galavant: Pokoušel jsem se shromáždit armádu, abych mohl zachránit Isabellu.
Roberta: Hm. A kolik mužů jsi přesvědčil, aby se k té tvé výpravě připojili? Jednoho.
Richard: Ty jsi sehnal někoho, kdo se k tobě připojí? Koho? Znám ho?
Galavant: Ty, Richarde, mluví o tobě.

Catherine: (o Madaleně) Všichni víme, jak přišla ke svojí koruně - zabitím nebo popravením všech svých bývalých. To jenom ukazuje, že i když je uvrhne do žaláře, chlapa si stejně udržet nedokáže.

Richard: Chci se omluvit, jak jsem to předtím pokazil. Chtěl jsem jen pomoct, ale slibuju, že odteď budu dělat všechno správně.
Galavant: Sedíš na mapě.
Richard: Promiň, odteď. (Chce tu mapu vytáhnout, ale roztrhne ji.) Promiň, od tohohle odteď.

(Skupinu se snaží zabít banda žoldnéřů.)
Richard: Tomu nebudeš věřit. Naše společnice je Bobby Steingas! Byla jednou z dětí, které mí rodiče platili, aby si se mnou hrály.
Galavant: Myslíš, že bychom to mohli probrat později?!
Richard: Jistě. Jí bylo 7 a mně 13, ale prostě to fungovalo, víš? (Galavant chytne letící dýku jen centimetry před Richardovým krkem.) Jo, popovídáme si o tom později.

Richard: Už mám dost toho cestování. Můžeš z chůze chytnout rakovinu? Protože cítím, že moje nohy ji asi mají.