Gareth: Co prosím? Madalena: Řekla jsem mučit. Máš s tím problém? Gareth: Ne. Nemám žádný problém. Mám mučení rád. Docela mi to jde. Jednoho chlápka jsem mučil zaživa celý týden, a to byl jen hlava a prst.
Isabella: Jde o to, královno Madaleno, že drahokam i Galavanta už máte. Měla byste propustit mé rodiče. Madalena: Měla bych? Isabella: Ano. Musíte. Madalena: Musím? Isabella: Ano. Madalena: Vážně? Isabella: Proč všechna má slova měníte v otázku? Madalena: Měním všechna vaše slova v otázku? Isabella: Vy to neslyšíte? vězni: Já to slyším. Jo. Galavant: Vážně to děláš.
kuchař: Slyšel jste někdy o Lexaurinu? Richard: Lexaurin? To je ten nový kouzelník, o kterém se pořád mluví? Co nahradil Merlina? kuchař: Ano, můj králi. Občas od něj kupuji bylinky. Richard: Bylinky? Na co? Na vaření? kuchař: Jasně... na vaření.
Richard: Proč stále dovoluji lidem, aby se tak ke mně chovali? Ale notak. Předstírej, že nejsem král a mluv se mnou jako s přítelem. Gareth: Dobře. Chováte se jako idiot. Musíte být větší přísňák. Víte, snažil jsem se vám to říct už mockrát. Nenastavíte mi ucho. Richard: Ach, Garethe. Nerozumím ničemu, cos právě řekl.
Richard: Má vlastní žena chtěla, abych popravil svého oblíbeného kuchaře, aby zachránila svého bývalého. Určitě to byla ona? Hezká, malé ruce, velké oči? kuchař: Rozhodně, můj králi.
Gareth:(drží Isabelle pod krkem nůž) Pohni se... Celej den jsem nikoho nezabil. Richard: Garethe, řekli jsme, že já budu pronášet skvělý hlášky. Gareth:(na Galavanta) Tak jak, kámo? Richard: Kruci, Garethe!
Galavant:(na Isabellu) Kde by mohli věznit tvé rodiče? (Objeví se král Richard.) Richard: Možná jsou v tvém zadku. Chápeš? Protože tam by se nevešli. Tedy očividně, její rodiče by nemohli být v tvém... (odkašlá si a začne mluvit hrozivým hlasem) Ale, ale, ale... (začne zase mluvit normálně) Už je pozdě. Musel jsem říct ten blbej vtip o zadku. Tak nic. Stráže, prostě se jich chopte.
Richard: Galavanta mi dovedete i s drahokamem, nebo vás potká stejný osud jako vaše rodiče! (Nadzvedne poklopy a odhalí tak hlavy krále a královny na obložených tácech. Isabella vykřikne.) král Valencie: V pořádku, zlatíčko. královna Valencie: Žijeme. Isabella: Co? král Valencie: Král nás přesvědčil, že to bude vtipné. královna Valencie: Jsme vězni již dlouhou dobu. Už nevíme, co je správné.
Richard: Je 9:03. Proč jsem jediný, který vždy přijde včas? Gareth: Někdo by měl vymyslet systém, založený na rotaci Země oproti poloze vůči Slunci a Měsíci. Richard: Mluvíš jako čarodějnice.
Isabella: Mám Galavanta dovést ke králi, až štěkot tisíce psů večer probudí víly, aby mohli začít se svým nočním tancem. mnich: Takže kolem deváté? Isabella: Jo, v devět.
kuchař:(tajemným hlasem) Král svolal tajnou poradu, kde budu podávat svačinku a lehké občerstvení, hned, jak utichne skřehot žab v posledním výkřiku havrana. Madalena: Takže kolem deváté. kuchař: Jo, v devět.
kuchař: Mám plné ruce práce s přípravou dnešní oslavy. Madalena: Jaké oslavy? kuchař: To já nevím. Jen se snažím neumřít a docela pomáhá to, když se moc nevyptávám.
Sid: Trvá hrozně dlouho, než si rozvážu kalhoty. Někdo by měl vymyslet něco, že by člověk udělal jen „zip“, udělal by, co potřebuje, a hotovo. Galavant: To je ta největší blbost, co jsem kdy slyšel. Řekni, Izzy. Isabella: Není to dobrý nápad, Side. Sid: Určitě? Myslím, že by to mohlo být skvělé.
(Král plánuje jak zabije Galavanta přímo před Madalenou.) Richard:(šeptá) Bude tak překvapená! Gareth: Ne, nebude, protože děláte tu věc se zlomyslným šepotem, který každý slyší.
kuchař: Popřemýšlej o tom, jo? Mohli bychom si udělat piknik, víš? Něco super ležérního. služebná: Říkám to po sté, ne. kuchař: Tvá ústa říkají ne, ale vidím tvé zkažené zuby, protože se směješ.
Plenitel: Dobrá, vy červi! Sundejme tu bárku dolů. (všichni se zastaví a zírají na něj) Co je? pirát: Je hezké, že nás zase nazýváš červi. Plenitel:(poklepe si na srdce) Tady uvnitř jste pro mě vždycky byli červi.
Richard: Víš, co dělá lenochod, když hoří prales? Madalena: Ach, Bože. Richard: Kdepak. Hoří spolu s ním. Mám jich ještě spoustu. Madalena: Prosím tě, nemluv. Richard: Ne, rád s tebou mluvím.
(Šašek už se neche scházet s Madalenou za královými zády.) šašek: Nemůžu už dál tohle dělat. Cítím se trochu provinile. Madalena: Je od tebe velmi šlechetné, že se staráš o city druhých... Stráže! Jestli sis nechal narůst svědomí, jsi mi k ničemu. (na strážné) Vezměte ho do žaláře, do toho strašidelného. Toho s myšmi. šašek: Počkat, ne! Prosím! Nechte mě aspoň převlíct! Toto je uniforma mého gangu!