Gallipoli

Povinnost pro fanoušky válečné tématiky

Akce Gallipoli se neslavně zapsala do dějin válečnictví, jako naprosto nezvládnutá kampaň, kdy pár vysokých představitelů katastrofálně podcenilo svého soupeře a zcela nerealisticky vyhodnotilo celý průběh. Na podřeží Dardanel tak zbytečně zahynuly desítky tisíc Britů, Australanů, Novozélanďanů a dalších spojenců. Konec historických pouček a pusťme se do hodnocení této australské minisérie. Od prvních okamžiků vás děj vhodí do akce a v kůži obyčejných vojáků prožíváte první den celé invaze. Úkol dobýt pobřeží a přilehlé pahorky se již od úvodu potýkal s problémem v podobě houževnatých Turků. Nastávají tak okamžiky, kdy během pár hodin získané území o rozloze pár desítek metrů změní svého majitele několikrát a za cenu ohromných ztrát. Akce je syrová a zdařile natočena, poznáváte hlavní hrdiny tohoto příběhu, kteří vám věrohodně podají pocity mladých kluků od protinožců a jejich seznámení s realitou nové a moderní válečné mašinérie první světové války.

Nečekejte zde klasický americký patos plný „neobyčejného“ hrdinství, tady se na nic takového nehraje. Dostanete realistický pohled ala Band of Brothers, kdy vojáci, zapomenutí svými vrchními veliteli, bojují a umírají za otřesných podmínek v bitvě, která se nedá vyhrát. Obyčejní vojáci si uvědomují tuto skutečnost, ale velitelé je stále posílají do nevyhnutelného bitevního kafemlejnku, kde je čeká smrt. V sedmi dílech se představí celé tažení a rozhodně nebudete mít pocit, že by se na něco zapomnělo či nestihlo zobrazit. Vidí se tady perspektiva jak velitelů, tak obyčejných vojáků. Dost prostoru také dostávají postavy válečných korespondentů, které se významně zapojovaly do dění. Příběh, i když má dost hlavních postav, je tak konstantní a poskytuje dost prostoru všem zásadním protagonistům. Na konci závěrečných titulků jsem byl velice spokojený s celým tímto projektem a nemůžu dělat nic jiného než ho vřelé doporučit. Když si navíc připočtete, jak málo vzniká seriálů a filmů z období první světové války, vyjdou vám Gallipoli jako zásadní počin, bez jehož zhlédnutí, byste byli zbytečně ošizení o kvalitní dílo. 80%

A dovolím si ještě závěrečnou poznámku na konec. V Austrálií byla tato minisérie diváckým publikem velice silně a hlasitě zkritizovaná. Vznikla totiž u příležitosti oslav stoletého výročí začátku 1. sv. války a byla ji vyčítaná, jak drahá produkce, na které se podílela australská vláda, tak zbytečné oslavování válečnictví. První výtku bych možná ještě pochopil, ale tu druhou absolutně nepobírám. Tento seriál totiž zobrazuje válečné běsnění bez příkras, ve vší své krvavé hrůznosti. Násilí není oslavováno či nějak glorifikováno, proto si kladu otázku, zda tito „kritici“ viděli celý seriál či pouze nějakou jeho zběžnou montáž. Jak jsem již napsal, Gallipoli rozhodně stojí za váš zájem a byl bych nesmírně rád, kdyby se dostal do většího povědomí diváků.