"Něco mu lilo z úst. Prozkoumal svůj rukáv. Krev? Krev. Rudá, vonící po mědi, krev. Jeho krev. Krev, krev, krev…a zvratky", už po tomhle úvodu jsem věděla, že Garth Marenghi je génius a že tenhle seriál je něco pro mě.
Garth Marenghi je nejlepším autorem hororových příběhů, který kdy žil. Pokud nevlastníte některé z jeho knih jako třeba Pozrod, Krab, Černý tesák nebo Ticho, tak honem do knihovny. Kam se na něj podle mě hrabe Stephen King:-)
Darkplace je parodie na akční a lékařské seriály, hororové, romantické a scifi filmy 80. let. Je to vlastně seriál v seriálu doplněný o hluboké myšlenky a postřehy jeho tvůrců, kterými vysvětlují své záměry. Mluví o svém seriálu jako o revolučním dílu, na které se bude myslet jako na klasiku žánru:-)
Výbuch člověka, létající žehlička, sex s obřím okem, skotská mlha, proměna v brokolici – to jsou jen některé z problémů, kterým musí hlavní hrdina - doktor Rick Dagless - každý den čelit.
To je tak špatný, až je to téměř geniální. Špatný obraz, roztřesená kamera, nesedící zvuk, nesmyslný střih, hrozné herecké výkony, hýbající se papírové kulisy, hodně zpomalených záběrů, směšné dialogy. Myslím, že Darkplace obsahuje snad všechno nejhorší, co se v seriálech a filmech 80. let vyskytovalo, a převádí to do něčeho naprosto neuvěřitelně špatného. Vtipy nejsou nějak extra vtipné, dost často se něco nepovede a seriál sklouzává do naprosté trapnosti, ale to jak se Garth Marenghi's Darkplace snaží tvářit strašně vážně a oduševněle, tomu přidává plusové body.
Garth Marenghi's Darkplace je jeden z nejúchylnějších seriálů, které jsem viděla. U tohohle seriálu jsem si taky naprosto jistá, že to není záležitost pro každého. Pokud ale přistoupíte na hru tvůrců, tak si tenhle seriál užijete.
Co se stane, když se sejdou Richard Ayoade a Matthew Holness a vyberou to nejhorší ze seriálů 80.let? Stvoří geniální směs příběhů, které nedávají žádný smysl; mizerný střih, kdy jsou v každé scéně jiné rekvizity; příšerné herecké výkony, kdy se postavy zastaví, dřív než na ně někdo zavolá; laciné triky, které se nestydí za viditelné pomůcky; trapné pauzy a minuty nekončícího smíchu...jednoduše je to tak strašně špatné, až je to výborně zábavné. Sice nejsem fanouškem starých hororů, ale tohle mě dostalo i bez znalosti inspiračních zdrojů.
Odložte konvenční logiku stranou a vstupte do světa imaginace Gartha Marengiho, do jeho temného zákoutí Darkplace a seznamte se s doktorem medicíny Rickem Daglessem, chirurgem Lucienem Sanchezem a psychokynetičkou Lisou Asher, kteří bojují s pekelnými silami v nemocnici. Nemusíte se bát, že byste něco nepochopili, vše bude dostatečně vysvětleno v komentářích od tvůrců.
Ayoade a Holness společně vytvořili ještě "talkshow" Man to Man with Dean Learner (2006)
Noční můra filmových kritiků, splněný sen fanoušků brakové produkce. Richard Ayoade přichází s dalším povedeným kouskem a tentokrát se opravdu odvázal. Pocta, či parodie...těžko říct. Každopádně v Darkplace najdeme vše, co na brakové produkci milujeme/nenávidíme - je libo toporné (ne)herectví, nesmyslné dialogy, mizerné triky, zjevný product placement, zpomalené záběry...není problém, zde se toho dočkáte v každém díle v požehnaném množství. Garth Marenghi je totiž génius a jeho seriál Darkplace nedoceněný masterpiece. A nikdo mu to nevymluví!
Jenom škoda, že zábavnost jednotlivých dílů je značně nevyrovnaná. Kromě těch geniálních zde totiž najdeme i extrémně nechutné a trapné. Chápu, že to byl pravděpodobně záměr, ale z divákova pohledu je to téměř nekoukatelné.
Prostě hrátky s filmovým médiem ve své nejlepší formě.
Už jsem si zvykl, že se s tím britové nemažou a že v oblasti humoru občas plodí neskutečné šílenosti. Darklace je prostě další šílenost. Natočit osmdesátkový horror, s tehdejšími naprosto tragickými efekty, to prostě chce šíleně zvrácený mozek. Nic víc se k tomu asi napsat nedá, prostě je třeba se připravit na naprosto v dnešní době neuvěřitelnou vizuální jízdu s herci, které známe třeba z it crowd.