Ghost

Když cvakají klávesnice

Ze začátku to bylo těžce peckoidní. Nejenom pro děj (miluju cvakání klávesnice ;^) ), ale i pro soundtrack, který si vypůjčil Fantoma Opery, který patří do mé topky a tady sedl jako p*del na nočník. Jenže pak seriál nějak ztratil na pár dílů dech a mně začal připadat jako tuctovka. Jenže trojice So Ji-sub, Uhm Ki-joon (ti jeho uhlazení a navenek laskaví záporáci jsou bezkonkurenční) a Kwak Do-won, byla tak skvělá, že mě do svého děje zase vtáhla. A to finále! Tak nějak už bývám připravená na to, že ho Korejci zkazí, ale tady snad ani nemohlo být lepší. Odhalení ke kterému došlo a jeho vyústění opět podbarvené Fantomem mi způsobilo zimomriavky a bez debaty to byla nejsilnější scéna z celého seriálu, která rozhodla o mém hodnocení.