Epizoda 6×13 – Páteční večer je stvořený pro hádky (Friday Night's Alright For Fighting)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Lorelai sděluje Sookie, že se svatba odložila. Kvůli Paris, která po všech redaktorech vše přepisuje, začne celá redakce stávkovat a těší se na zítřejší den, kdy noviny poprvé v historii nevyjdou. Rory se samozřejmě pokusí vše zachránit.
Lorelai: Huntzbergerovi jí řekli, že není natolik dobrá a Mitchum jí řekl, že na to prostě nemá. Coože?! Ano, a potom odešla z Yaleu, ale mezi námi třemi vlastně to pro ni mohla být taková lekce. Ovšem, že jí pomůžeme, k tomu nesmí dojít! Zítra zavolám Charliemu Davenportovi. Děkuji vám mnohokrát, vážně, děkuju. A opona! (praští do stolu)
(Rory má za chvilku uzávěrku v novinách.) Rory: Jak to jde? novinářka: Jsem názoru toho, že nemám žádný názor na téma rubriky "Můj názor". Rory: A to téma je...? novinářka: Sušáky na ruce v koupelnách. Rory: A Pulitzerovu cenu obdrží...
Lorelai: No tak, Rory, páteční večeře. Koktejly, Mozart, společenské hry. To je bezva. Rory: Jo, ale nejsem si tím jistá. Lorelai: Rory, máma už se těší. Teď prostě nemůžeš couvnout. Rory: Těší? Lorelai: Jo. Rory: Babička říkala, že se těší? Lorelai: No, víš, ona to tak neřekne. Řekla: "Ó, večeře s Rory, to je skvělé! Ano, koukejte vypustit psy!"
(Lorelai a Rory stojí před domem Emily a Richarda.) Lorelai: Byl jednou jeden velký dům. Měl zvláštní skleněná okna a silné kamenné zdi a lehce pornografickou fontánku u příjezdové cesty a všechna zvířátka v lese se do toho domu bála, protože si myslela, že v tom domě straší. A mysleli si to také všichni obyvatelé malé obce Hartfordu Sherervillu. „Dívky vcházejí dovnitř, ale nevyjdou ven,“ šeptalo se. Co ty na to? Rory: Pokračuj. Lorelai: Jednoho dne šla kolem toho domu krásná, mladá pasačka krav. Rory: Pasačka krav? Lorelai: Můžeme jít dovnitř, víš? Rory: Pasačka šla kolem. Lorelai: A najednou z ničeho nic pocítila nepřekonatelnou touhu po dlouhé šňůře perel a doušku stoleté whisky, takže klidně nechala být své krávy, přeskočila vysokou zeď, dopadla na čerstvě vydlážděný chodník a spěchala ke krásným francouzským dveřím, se kterými královna nikdy nebyla spokojená, protože kování nebylo přesně takové, jaké si vybrala, a tak odmítla zaplatit tomu idiotskému návrháři, kterého si najala na doporučení a… Ne, ne, teď vážně, tohle nefungovalo, když ti byly čtyři, a nevím, proč by to mohlo fungovat teď. Ach… to bude dobrý. Rory: Já vím. Lorelai: Pojď, ty malá, malá pasačko krav. Chceš zazvonit anebo mám já?