Gilmorova děvčata

(u Luka v bistru)
Emily: Musím jít, uvidíme se na večeři, Lorelai. A Luku, vás jistě také brzy uvidím. (odchází, u dveří se otočí, na Luka) Co si myslíte o Romanovcích?
Luke: Nejspíš si o to říkali.
Emily: Jste si souzeni.

(u Luka v bistru)
Emily: Tahleta svatba byla pro Sookie, ty houby a barvy, všechno mi to připadalo zábavné, trochu praštěné, asi jako ona. Rozhodně to nebylo pro tebe.
Lorelai: Dobře, mami.
Emily: Ani za milion let bys mi nedovolila plánovat tvou, toho snu jsem se vzdala už dávno. Tvoje svatba měla být na téma ruské zimy, Romanovci.
Lorelai: Zřejmě před popravčí četou.
Emily: Sněhobílé růže, stromy s bílými světly a svíčkami, všude sníh, ty na stříbrných saních tažených bílými koňmi.
Lorelai: No ne...
Emily: Nelíbí se ti to.
Lorelai: Ne, ne, ne, jen se...
Emily: Prostě nelíbí.
Lorelai: Ne, jenom mi to moc nesedí.
Emily: Ano, bylo by to překrásné.
Lorelai: Tím jsem si jista.
Emily: Tak jako tak je zřejmé, že by se to nehodilo, jelikož patrně stojím v přijímacím salónu.
Lorelai: Prosím?
Emily: K obědu budou karbanátky? Nevěsta prochází uličkou a v ruce má dávkovač kečupu.

Sookie: Stahuju si něco o svatbě z Prahy.
Lorelai: To snad ne.
Sookie: Proudí to sem. To je internetová řeč. Proudí to. Věděla jsi to? A že už se to nejmenuje Československo, ale Česká republika? Slovensko zůstalo samostatný. Divný, co? Jako kdybychom říkali místo Connecticut - Connect a Icut.