(Michel hraje s dětmi stolní hru.) kluk: Na řadě jsi ty. Michel: Vážně? Že by se to za posledních deset vteřin nezměnilo? holčička: Když prohraješ, budeš se na nás zase jako zlobit, praštíš do desky, až se rozlítnou kuličky? kluk: Ano! Michel: Jenomže já už neprohraju!
Rory: Včera jsem se vyspala s Deanem. Ve svým pokoji, ve svý posteli. Lane: Panebože. Rory: Já vím. Koho by vůbec napadlo, že se Dean vejde do mé postele. Je přece tak malá a on malý není. Je vysoký. Malej není, to už jsem říkala.
Emily: Chci co nejdříve odjet do Evropy, Richarde. A budu si tam báječně užívat. Budu vstávat v deset a každičký den k obědu vypiju nejméně dvě sklenice vína. Richard: Jen prostitutky pijí k obědu dvě sklenice vína! Emily: Tak mi teda můžeš koupit boa a odvézt mě do Rena, protože jsem k mání.
(Paris si stěžuje, jak starý Asher je.) Paris: Je mi 19, mám dovádět. On už nevyvádí. Rory: Nevyváděl, ani když byl mladší. Je to Brit. Paris: Mělas ho vidět, jak zíral na ten strop. Jakoby viděl Boha. Rory: On neviděl Boha. Paris: Celý měsíce ses mi smála. Rory: Nesmála jsem se ti. Paris: Jsem v nemocnici. Měla bych být na diskotéce. Jsou ještě diskotéky? Rory: Pojďme si dát něco k pití a nechme doktory, ať se starají. Paris: Jí i starou zmrzlinu. Rory: Jak starou? Paris: Vanilkovou. To je stará příchuť.
Jess: Áá, ty jsi tu. Luke: Občas se tady ukážu. Jess: Pořád stejný. Tohle jíš? Luke: Nestihnul jsem si dojít do Lesseauir. Jess: Jasně. Nebyl jsem si jistý, co se tu dá jíst. Luke: Vem si, co chceš. Začni s tím prošlým.
Luke: Ahoj, klukům od vedle právě došel crack, tak mě poslali, abych si trochu půjčil. Dobrý, pěknej bejvák. Ty díry jsi dělal sám? Jess: Co tady chceš? Luke: Jen se poptat, jak je? Jess: Skvěle. Luke: To jsem rád, že se máš skvěle. Já se skvěle nemám a to mám doma tekoucí vodu. Jess: Byt ujde. Luke: Že ujde? Tak ten není skvělej? Jess: Že ty jsi mi nepřinesl dárek? Luke: Jasně, jasně, promiň. Měl jsem pocit, že tvůj život nikam nevede. Mýlil jsem se. Která ta hnusná matrace je tvoje? Jess: Tamta. Luke: Hmm, máš dobrej roh. Nejmíň plísně.
(Lorelai mluví do dvou telefonů současně.) Luke: Tohle je dost ujetý. Lorelai: Jsem tam za chvilku. Luke: S kým to mluvíš? Lorelai: Se svými dalšími já.
Lorelai:(zvedne telefon) Haló? Rory: Kdo je to? Lorelai: Tady Lorelai Gilmorová. Rory: Ne, tady je Lorelai Gilmorová. Lorelai: Úúú, schválně tě matu. Rory: Tak to ty máš můj telefon. Lorelai: Jo, zapomnělas ho v kuchyni. Víš, co to znamená? Stýská se ti po mně. Rory: Nebo že byla lednička prázdná a já objednávala jídlo. Lorelai: To dává víc smysl.
Kirk: Zklamal jsem Taylora. Chová se ke mně jako můj otec. Myslím, že je to můj otec. Luke: Není to tvůj otec. Kirk: Ne, můj otec je můj otec. Takže Taylor je můj krejčí. Zajímalo by mě, kolik si účtuje za kalhoty. Luke: On není tvůj krejčí. Kirk: Zklamal jsem ho.
(Michel je protivný, nechce přivítat hosty a odchází, ale Lorelai ho zastaví.) Lorelai: Ooo, ne, ne, ne. Vždyť je musíš ubytovat. Michel: Já s nimi mluvit nebudu. Lorelai: To budeš. Michel: Tak s nimi nebudu mluvit hezky.
(Lorelai telefonuje a volá na harfistku.) Lorelai: Drelo, mohla bys hrát trochu tišeji? Mm, díky. (Lorelai pokračuje v hovoru, ale harfistka se neztišila.) Lorelai: Drelo! Drelo!! Prosím tě, trochu tišeji. harfistka: Copak mám na zadku razítko Panasonic?! (a hraje dál)
(Rory a Logan přijeli na návštěvu.) Lorela: Mám městskou schůzi, ale pak vás ohromím tím, jak umím objednat jídlo po telefonu. Rory: V tom je výborná. Lorelai: Na Food Network je o tom pořad. Logan: To je skvělý. Lorelai: A tady máte ručníky pro hosty. Rory: My máme ručníky pro hosty? Lorelai: Jistěže, ručník pro hosty je honosně řečeno čistý ručník.