Rory: Můžu pro tebe něco udělat? Morey: To je život, Rory. A láme mi srdce. Babette: Cinnamon vypadala, jako že spí. Já jsem myslela, že spí. Zatřásla jsem s ní, ale nevzbudila se. Strčila jsem do ní a ona se skulila z gauče, a protože jsem navoskovala podlahu, letěla skoro přes celý pokoj. Narazila do támhletý lampy a stejně ani okem nepohnula.
Lorelai: Takže proč máme být milenci? Max: Protože se vzájemně přitahujeme. Lorelai: Mě přitahuje i dort se šlehačkou a necítím potřebu mít s ním poměr. Max: Tak dobře, protože máme spolu... Lorelai: Co? Max: Stejnou výšku. Lorelai: Páni! První kolo a knockout.
Michel: Lorelai, nevím, kolik Francouzů jsi během života potkala, ale většina z nich je nesnesitelná. Lorelai: Vážně? Michel: Já jsem proto odjel z Francie. Lorelai: Aha. Myslela jsem, že to souviselo s pochodněmi a vesničany.
Lorelai: Hele, tady bloky. Rory: Ty jsou fialový. Lorelai: Fialová je slavnostní. Rory: Nechci fialový. Lorelai: Vždyť jsou zlevněný. Rory: Do seriózní školy potřebuji seriózní papír. Lorelai: Papír je papír. Rory: Ne v Chiltonu. Lorelai: No tak dobře. Tady máš seriózní papír. A tady máš melancholické zvýrazňovače, ufňukané tužky a maniodepresivní pera.
(Emily a Lorelai mluví o Rory.) Emily: Snad bychom měli uvažovat o jejím členství v klubu. Lorelai: Když bude chtít, proč ne. Emily: Ať má kam jít za společenským životem. Pro mladou dívku je to důležité. Lorelai: Speciálně teď, když koksový doupě na rohu zavřeli a všichni její kámoši jsou v base.
Kirk:(s párem labutí) Tak kam ty labutě? Lorelai: Víte, kde je tady jezírko? Kirk: Ne. Lorelai: Aha. Pamatujete si cestu, kterou jste přijel? Kirk: Ne. Lorelai: Aha. A víte, jak se čínsky řekne "pomoc"? Kirk: Ne. Lorelai: To je dvacet labutí? Kirk: Jo. Nevidíte?
Lorelai: Jaká Mira? Emily: Kuchařka. Lorelai: Už nemáte Heidi? Emily: Kdepak, tu jsme propustili už dávno. Měla problém se zavíráním dveří, také lednice... Richard: Lahve s whiskou...
Lorelai: Hele, co říkáš Lukovi? Rory: Já nevím. Lorelai: Nemyslíš, že je hezkej? Rory: To ne, ani nápad. Lorelai: No a proč? Rory: Nemůžeš s ním chodit. Lorelai: O chození s Lukem jsem nemluvila. Rory: Protože kdyby ses s ním rozešla, nemohly bychom tam přijít na jídlo a... Lorelai: Opakuji, že jsem o chození s Lukem nemluvila. Rory: A proč bys nemohla chodit s Alem? Jeho jídlo smrdí. Lorelai: To se holka mýlíš. Alovo jídlo nesmrdí, to Al.
Morey: Řekni jí o tom trpaslíkovi. Babette: Nakopli ho. Do hlavy. Lorelai: Cože? Morey: To není normální. Lorelai: No ovšem. A je trpaslík v pořádku? Babette: Je v pořádku, zlato, díky za optání. Já bych těm lidem nevěřila. Nakopnutí trpaslíka prozradí hodně o lidské povaze. Lorelai: Ano, správně.
Rory: Rory, já... Tak se jmenuju. Dean: Rory. Rory: Vlastně Lorelai. Dean: Lorelai. To se mi líbí. Rory: Tak se jmenuje moje maminka. Pojmenovala mě po sobě. Ležela v porodnici a přemýšlela, jak muži dávají klukům jména po sobě. Proč by nemohly ženy? Tvrdí, že ji feminismus trochu přemohl, ačkoli já si myslím, že jí i sedativa hodně pomohla.
(V hotelu.) Lorelai: Jen mě napadlo, nemohla bys být příjemnější k hostům? Drella: Promiň. Chtěla jsi hráčku na harfu? Lorelai: Ano, chtěla. Drella: A chtěla jsi vynikající hráčku? Lorelai: To chtěla. Drella: Dobře. Já jsem vynikající harfistka a toto je moje harfa, ano? Takže jestli hledáš někoho, kdo bude jen milý na hosty, najmi si hráče na harmoniku nebo někoho, kdo píská nosem. Kapiš?
Luke: Jak je Rory po tom rozchodu s Deanem? Lorelai: Zdála se mi v pohodě. Je malá, ale dost silná. Luke: Prima, to jsem rád. Lorelai: Nebuď škodolibej. Luke: Nejsem škodolibej. Lorelai: Ale jsi. Luke: Řekl jsem, že jsem rád, že je v pohodě, to neni škodolibý. Lorelai: Tvůj tón - zakrejváš, že jsi škodolibej tím, že jsi to řekl neškodolibě.