Gilmorova děvčata

Rory: Je pátek večer.
Lorelai: Jo, ale páteční večeře bez Evy a Adolfa. Báječné.
Rory: To vážně není fér říkat dědovi Adolf.
Lorelai: Ne, ne, myslela jsem babičku.

Lorelai: Ha, schovej se, tamhle je Emily!
Rory: Jaká Emily?
Lorelai: Podivínka Emily s černou kočkou! Naše Emily, přece!

(V restauraci.)
Lorelai: Není to mafiánština?
Luke: Prosím?
Lorelai: Ten příchod, zvláštní stůl, rezervace. Nemusíme někoho odkráglovat před polívkou?

Lorelai: A kde jsi vlastně teď?
Luke: Na místě, že kdybych tady žil, vystřelil bych si mozek z hlavy.
Lorelai: No ano, prý je tam v tuhle dobu překrásně.

(O Emily a Richardovi.)
Rory: Jaký to má smysl, aby přespali v hotelu?
Lorelai: Nezvu je přespat do hotelu. Zvu je do bungalovu, který je padesát metrů od hotelu.
Rory: To je ďábelské.
Lorelai: Zavřu je na pokoji a buď vyjdou smíření, nebo v pytli na mrtvoly. Vyhovují mi obě možnosti.

Rory: Luke umí valčík?
Lorelai: Luke umí valčík.
Rory: Jak jsi to řekla? "Luke umí valčík".
Lorelai: Co? Jsem překvapená, že Luke umí valčík.
Rory: Znělo to jako "To se divím, že jsem oblečená".

paní Kimová: Jsou tam hoši.
Lorelai: Co? Kde?
paní Kimová: U Lane. Dva. Jeden vlasatý.
Lorelai: Vy jste byla u Lane?
paní Kimová: A ten byt... rozbitý nábytek a kluci. A rozbité okno a kluci. Malinká lednice a kytary a kluci.
Lorelai: Kolik těch kluků tam bylo?
paní Kimová: Byli dva.
Lorelai: Dva kluci.
paní Kimová: Lane stála v pokoji se dvěma kluky. Já nebyla sama v pokoji se dvěma kluky, dokud... nikdy nebyla.

Lorelai: Těžko říct, co se mi z toho večera líbilo nejvíc.
Luke: Bylo toho dost.
Lorelai: T.J., jak házel mládencům punčochy místo Lizina podvazku. Tys uhnul.
Luke: V sebeobraně.
Lorelai: A šašek, jak zachraňoval dusícího se chlápka.
Luke: To bylo dobrý.
Lorelai: Jo, nebo ten kněz, jak se muchloval s Carrie. T.J. brácha, jak se muchloval s Carrie. Nebo ten poslední, jak se muchoval s Carrie. Kdo to byl?
Luke: Manžel, myslím.
Lorelai: Jo. Chudák Barry.

Lorelai: Á, je tu kůň! Kůň v jídelně.
Rory: Cože?
Lorelai: V jídelně je Cletus.
Rory: Proč?
Lorelai: Že by se doslechl o skvělých snídaních?

(Jde se na večeři s Trix.)
Emily: Lorelai, jestli ten večer budeš protahovat...
Lorelai: Už pádím!
Rory: Bavte se!
Emily: Ten sarkasmus si nech, mladá dámo!

Lorelai: A co třeba tady?
Jason: Tam ne.
Lorelai: Proč?
Jason: Je tam tma!
Lorelai: Právě proto. Je tam tmavej roh, ta květina ho oživí!
Jason: Rostliny potřebujou světlo!
Lorelai: Vážně?
Jason: To je ta část "foto" z fotosyntézy.
Lorelai: Žádný rostliny jen nesyntetizujou?
Jason: Opravdu to světlo potřebujou!
Lorelai: Žádná má rostlina ho nepotřebovala!
Jason: A žije některá?
Lorelai: Ne! ... Páni, to bude ono!

(Lorelai pije horkou kávu.)
Lorelai: Áááu! Horký! Varuj mě!
Luke: To kafe je horký? Promiň, kafe je horký!

Lorelai: To máte pravdu. Lidi mají příliš věcí. Rozhodně.
Rory: Říká ta, co má šedesát čtyři párů bot.
Lorelai: To je důkaz, že mám pravdu.

Lorelai: Celý týden jsem měla pocit, že mi na hrudníku sedí obr i s bratrem!
Rory: Cože, obr?
Lorelai: A jeho bratr.
Rory: Měli jména?
Lorelai: Clem a Clem! Stejná jména, takže pochybuju o inteligenci jejich matek.
Rory: Matky!
Lorelai: Matek! Byli přece dva.
Rory: Ale byli to bratři.
Lorelai: Ano, takže měli matky!
Rory: Netahej mě do svého opileckého světa!
Lorelai: Není to tak špatné místo.

(Někdo klepe na dveře.)
Lorelai: Kdo je?
Luke: To sem já.
Lorelai: Já, kdo?
Luke: Rory, můžeš mi otevřít?

Lorelai: Řekněme, že jsem Tom Cruise. Kam bys mě posadil?
Luke: Do hodiny herectví.

Lorelai: Vědí to.
Rory: Kdo? Co?
Lorelai: Kočky. Vědí, že jsem se rozešla s Jasonem a že jsem sama a že se ze mě může stát kočičí máma.
Rory: Co se děje?
Lorelai: Na prahu mi sedí kočka.
Rory: To je lepší, než být těhotná.

Emily: Je nová.
Lorelai: Kabelka?
Emily: Ano, je nová. Snažím se ji ochodit.
Lorelai: Jistě. Jinak by sis udělala puchýře.

Lorelai: Víš, jsem zvědavá, jakou možnost si táta dneska vybere. Já bych to tipovala na mlčení.
Rory: Nebo možná taky ne.
Lorelai: Jo, máš pravdu. Možná dá přednost frontálnímu útoku. Neustálý mentální bičování od zazvonění až po nezbytný "Jeď opatrně".
Rory: To řekl moc pěkně.
Lorelai: To neřekl on, ale služebná.
Rory: Jasně.
Lorelai: Nebo možná táta bude v pohodě a Emily půjde do útoku. Jo. Jako hra na hodnýho a zlýho poldu.

Rory: Mluvila jsi s babičkou a dědou?
Lorelai: Ne.
Rory: A snažila ses s nimi promluvit?
Lorelai: Ne.
Rory: Ty jsi můj malý Kofi Annan.

Jason: Mám doma obří láhev vodky. Úplně největší láhev, jakou lidstvo poznalo.
Lorelai: Ale co budeš pít ty?
Jason: Gin.
Lorelai: Tak jedem.

Richard: Logane, rád bych si s tebou promluvil o tom incidentu.
Logan: O...
Richard: Slyšel jsem, žes vyjádřil své city k Rory.
Logan: Cože?
Richard: Pan Bell je můj velice dobrý přítel a stejně tak i děkan. Znáš to, novinky se šíří rychle.
Logan: Ano, ale...
Richard: Musím ti říct, že ačkoli dobře chápu, co tě mohlo vést k takovému veřejnému projevu lásky, existuje vhodná doba a místo na takové věci a třída uprostřed přednášky k nim nepatří.
Logan: Ne, já vím... já...
Richard: Co se stalo, stalo se. Je to venku. Tak jsem přišel, abych ti řekl, že jsem mluvil s tvým otcem.
Logan: S mým otcem?
Richard: Probrali jsem pár věcí. Majetkové dohody, předmanželské smlouvy...
Logan: Ale já myslím, že...
Richard: Dospěli jsme k velice férové dohodě, uvidíš. Příští týden pořádáme večeři, dořešíme zásnuby a začneme hovořit o svatbě. Emily zajistí zveřejnění v tisku, takže je o věc postaráno.
Logan: Ale...
Richard: Je to milá mladá dáma, Logane. Chci, aby byla šťastná. A o to se postaráš ty!

(Rory je na přednášce profesora Bella.)
Colin: Promiňte, omlouvám se, omlouvám se.
(Do třídy vchází Colin.)
profesor Bell: Právě tady přednáším.
Colin: Omlouvám se, já jen... Rory, nemůžeš mě opustit. Po tom všem, co jsme spolu prožili, jsi odešla. Byl jsem ještě v posteli. Co to má znamenat?
profesor Bell: Vyřiďte si to později.
Colin: Vyřídím to teď. Rory, miluju tě! Miluju tě, sakra! Kolikrát ti to musím opakovat. Bože, mluv se mnou!
profesor Bell: Tak dost, okamžitě ven.
(Do třídy přichází Logan.)
Logan: Coline! Co to děláš?
Colin: Vypadni odtud!
Logan: Teď chodí se mnou. Nech ji být.
Colin: Nenechám ji být.
Logan: Ona tě nemiluje. Řekni mu to, Rory.
Colin: Všechno bylo v pohodě, dokud ses neobjevil.
Logan: Nevyčítej mi, žes ji ztratil.
Colin: Zabiju tě, Logane.
Logan: Tak to bych rád viděl.
(Vrhnou se na sebe a začnou se prát.)
profesor Bell: Přestaňte! Okamžitě přestaňte! Nechte toho! Antony, zavolej ochranku. Pánové, uklidněte se. Jste ve třídě.
(Přichází Finn.)
Finn: No tak, dobrá. To stačí, vy dva.
(Finn odděluje Logana a Colina od sebe.)
Finn: Rory Gilmorová, měla byste se stydět. Zahrávat si s těmi chlapci. Mívali svou hrdost, mívali svou důstojnost a mívali svou kuráž. Rory Gilmorová, vraťte jim tu kuráž.

Emily: Lorelai Gilmorová!
Lorelai: Jeďte s tím trochu rychleji, prosím!
Emily: Lorelai, tohle se nedělá! Takhle se nikomu nenechává vzkaz!
Lorelai: Tak vidíš, kolik jsem měla času.
Emily: Milá mami a tati, mám porodní bolesti, zatím ahoj!
Richard: Emily, prosím, připadám si směšně!
Emily: Budeš mít dítě, víš to vůbec, Lorelai?
Lorelai: To vysvětluje ty bolesti břicha!

Lorelai: Tak mám přijet?
Emily: Jsem tu úplně sama! Nutně potřebuju vyřídit pár pochůzek.
Lorelai: A musím já?
Emily: Nevzpomínám si, že bych čtrnáct hodin rodila někoho jiného! Takže to musíš být ty!