Super drbna
(Gossip Girl)
XOXO
Jako první věc na nové Super drbně zaujme asi porušení premisy utajené drbny, která věci ovlivňuje z pozadí a nikdo neví, kdo je. Samozřejmě ani divák, jehož život se během sledování stává nejen součástí života New Yorské smetánky, u které běžnému člověku není jasné, zda takhle opravdu někdo reálně žije, ale stává se i tazatelem, kdo ta drbna vlastně je. Remake tohle úplně vynechává a od začátku je jasné, kdo a proč drbnu vede. Je to problematické? Trochu. Mně osobně to nevadilo a naopak jsem se bavil nad tím, kdo a proč posty sdílí. Úplně mi neseděl Instagram, ale dobře no. Problém je v tom, že nejen tvůrci, ale následně ani samotní postavy neměly moc velkou vervu odhalovat, kdo drbna je a vlastně to nikoho nezajímalo a všichni řešili jen dopady a nešli ke zdroji. Sice tam ze začátku bylo pár laciných zápletek, jak někdo ve škole pátrá a jak si bohatí rodiče najali kyberochranku, ale celý potenciál odhalení byl úplně potlačen, a to dokonce i ve chvílích, kdy se učitelé na chodbě mezi studenty o psaní drbny baví. Přehazování přístupů a toho, kdo drbnu píše pak bylo směšné a nebavilo mě to.
Samotné postavy byly vcelku snesitelné. Přestože na první pohled vypadali jako banda nepříjemných zbohatlických zrůd, které je potřeba potrestat, zákonitě se objevilo jejich dobré já a různé strasti, kterými v životě trpí. Příběh dvou sester ve mně osobně nezanechal žádnou emoční stopu, více mě zaujal už příběh Akitovi, Maxovi a Audreyiny trojky. Ovšem za ukončení vztahu Maxe a učitele jsem byl rád, to byla hrozná zápletka i postava. Zbylé postavy docela opruz, třeba ty dvě kamarádky Julien. Nevím, na co si hrály, na nějaké social media poradkyně... Hrůza. Dospělé postavy byly možná o chlup zajímavější, zejména paní učitelka, která sice měla příšerně arogantní a sebevědomý tón hlasu, ale její postava byla příjemná a psychologicky docela složitější než jen drbající. Příběhy z prostředí školy u mě vždycky bojují a tady konkrétně mi nevadil ani přesah do srovnání bohatých a chudých. Horší tu byly asi zase rasové motivy, kdy zbohatlická arogantní a šikanující Juliaen argumentuje rasismem a barvou pleti, to bylo na přesdržku.
Asi nemá moc cenu porovnávat to se starou superdrbnou, protože nelze úplně porovnat sžití se s postavami, když stará drbna měla desítky epizod a mapovala celé dospívání, zatímco tady máme jen jednu sérii, která je navíc dle moderních trendů dost zrychlená, a i když každý díl trval skoro hodinu, tak nám vlastně nikoho nedokázala pořádně přiblížit. Posun do moderní doby je znatelný, ale je to plus i mínus. Jak jsem už psal, nesedl mi instagram na tenhle typ drbárny, ale třeba se mi líbil prvek práskání a toho, že šílení lidé na ulicích pronásledovali aktéry a hlásili každý jejich pohyb. Zatímco stará drbna míchala kartami a směrovala lidi různými směry, v remaku se řeší morální přesah a samotný účel, s jakým Super drbna vznikla a co je jejím cílem, což se taky hodí. Sice se vyskytuje spousta neuvěřitelných zápletek a chování, spousta nerealistických postav a spousta až sci-fi postupů při práci s daty, ale musím říct, že mi maraton docela bodnul a byla koukatelná. Milovníci staré drbny budou zklamaní, neutrální diváci budou nadále neutrální a nové diváci si můžou remake klidně oblíbit.
Takže asi tak. Pac a pusu, pac a pusu, Vaše Super Drbna. :*
Gossip Girl
tl;dr: Na první pohled solidní zábava, stačí ale nakouknout jen kousíček pod povrch a nefunguje v tom vlastně nic - napětí, postavy, scénář.
-------------------------------------------------------
Původní seriál jsem neviděla, jen kdysi dávno četla první dvě knihy ze série. Nemám tedy s čím porovnávat a posoudit, jak funguje spojení s původním seriálem. Hodnotím jako samostatnou jednotku.
A ta prvních pár epizod aspoň pro mě fungovala moc dobře, postavy vypadaly zajímavě, neskrývaná identita GG byla pěkný překvápko. Jenže to, co krátkodobě fungovalo a zaujalo mě, se z hlediska celé série ukázalo jako totálně nefunkční. Seriál totiž nemůže pracovat se záhadou a podezřením, kdo za vším stojí (Drbnu známe), zároveň s tím se nedaří přinášet žádná šokující odhalení z života postav a nekonají se ani wow momenty, kdy máte pocit, že potřebujete sledovat dál a dál, abyste věděli, co přijde. Gossip Girl tedy musí stavět na postavách a jejich vztazích, a to je bohužel další kámen úrazu. Charaktery, které vypadaly zajímavě, se v průběhu dvanácti epizod nevyvinou víceméně nijak, jsou pořád stejné, pořád plní stejné role a jejich linky začnou brzy nudit. Není tam nikdo, ke komu by se dal vytvořit vztah, komu by se dalo skutečně fandit. Scénáristé neodvedli moc dobrou práci, dětem (teenagerům) občas dávají do úst příliš uvědomělé promluvy, kde si sypou popel na hlavu a projevují sebereflexi uvěřitelnou spíš u osob po několika letech terapie než střední školy.
Fajn je, že se objevují aktuální témata doby, ale než aby je seriál používal, tak je spíš zneužívá k tomu, aby se přece jen něco dělo a jejich potenciálem mrhá.
Nenechte se mýlit, ono to na povrchu a bez přemýšlení vypadá pěkně. Pokud chcete sledovat, doporučuji vůbec nezapínat mozek a kriticky nehodnotit, pak je docela šance si koukání užít.