Epizoda 2×01 – Ať děláš, co děláš (Damned If You Do...)
100 %
Pro odškrtnutí/hodnocení epizody se přihlas.
Gordon je krátce po degradaci na strážníka propuštěn za napadení kolegy, přesto trvá na tom, že Loeb musí ze hry. Zato Bullock už boj vzdal a přijal práci barmana. I přes Leslieino doporučení se Gordon rozhodne obejít zákon, aby se opět vrátil k policii. Proto se vydává za Penguinem, který si mezitím zvyká na pozici, již nedávno zastával Falcone.
Barbara je umístěna do Arkhamu, kde si jí ihned všímá Jerome. Chce ji na své straně, a tak jí nabídne svůj kontakt, který jí dokáže zajistit vše, na co si jenom vzpomene. Nygma stále zápasí se svou temnou stránkou, která prahne po slečně Kringleové. Bruce s Alfredem mezitím přemýšlí, jak naložit s nalezenou skrýší Bruceova otce.
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Od posledních událostí uplynul jeden měsíc. Komisař Loeb propouští Gordona, zatímco Bullock už sám odešel a je nyní barmanem. Gordon se svého úmyslu vyčistit Gotham od korupce ovšem nechce vzdát, a tak uzavírá dohodu s Penguinem, novým bossem gothamského organizovaného zločinu.
Penguin přiměje Loeba, aby z Gordona opět udělal detektiva a poté rezignoval, nikoliv však zadarmo. Gordon mu nejprve pomůže získat zpět dluh majitele strip klubu, který dlužil peníze Falconemu, při čemž ho zabije. Novým komisařem se pak stává Essenová.
Barbara končí v blázinci, ale dlouho se v něm nezdrží. Společně s několika dalšími pacienty, mezi nimiž je i Jerome, se jí podaří utéct. A to díky plánu, jenž zosnoval Theo Galavan, zločinecký génius, a jeho sestra Tabitha. Ten po nich chce, aby se k němu přidali, s čímž souhlasí všichni kromě Sionise, který je v důsledku odmítnutí zabit.
Bruce s Alfredem objeví na konci schodiště objeveného za krbem tajnou místnost. Tu se jim po několika marných pokusech podaří otevřít. Objeví tam dopis od Thomase, Bruceova otce, který mu dá svou poslední radu. Bruce si má zvolit vlastní štěstí před pravdou o něm, ale jen tehdy, pokud necítí, že má své poslání.
Bruce: Sestrojím bombu a odpálím ty dveře. Můžeš mi pomáhat, nebo nemusíš, jak chceš. Ale jestli mi nepomůžeš, šálek čaje by potěšil. Alfed: Dobře, pro začátek budete potřebovat ještě deset pytlů té věci, tři další kanystry mléka, trochu dřeva a těžkou plachtu. A já dám vařit vodu na čaj.
Alfred: Hnojivo? Co to děláte? Bruce: Myslel bych, že pro člověka s tvou vnímavostí je to patrné. Napadlo mě se řídit vlastní radou. Ten ošklivý způsob je někdy ten správný. Alfred: Bomba v domě? Děláte si legraci? Bomba? Bruce: Chtěl jsem to prezentovat jako "fait accompli". Alfred: Nemluvte se mnou francouzsky.
Bruce: Není šance, že vás znovu zaměstnají, pane? Jim: Ne. Tedy, možnost tu je, ale není pěkná. Musel bych za Tučňáka vymoct dluh. Abych dokázal, že jsme přátelé. Bruce: A to vy nemůžete, protože je to darebák. A splnit tento úkol by bylo ponižující. Jim: Ano. Bruce: Chtěl jste najít vraha mých rodičů. Chtěl jste bojovat za spravedlnost. A pročistit Gothamskou policii. Změnit Gotham. Jim: Doufal jsem v to. Bruce: Kdybyste zůstal u policie, mohl byste v těchto bohulibých činnostech pokračovat, ale nejprve musíte udělat něco ošklivého. A to vám vaše čest zakazuje. Jim: Ano. Bruce: Vy obětujete vyšší dobro kvůli své důstojnosti a sebeúctě? Kvůli marnivosti? Alfred: To stačí, pane Bruci. Chovejte se slušně. Bruce: Přišel sem probrat svůj problém, Alfrede. Já se pouze ptám. Někdy ta správná cesta může být i tou ošklivou. Někdy se člověk nemůže vydat správnou cestou.
Jerome: Ahoj, krásko. Jsem Jerome. Barbara: Nech mě na pokoji, zrzku. Jerome: Jen jsem chtěl být milý. Tak za co jsi tady? Barbara: Zabila jsem rodiče. Jerome: Já taky. No, jenom mámu. Není to osvobozující? Tak vzrušující!
(Ed mluví se svím odrazem v zrcadle) Ed 2: Je pryč. Uklidni se. Páni, podívej se na sebe! Všichni si budou myslet, že ses zbláznil. Ed 1: Jsem nervózní, když se mnou mluvíš takhle před ostatními lidmi. Přestaň s tím. Ed 2: S čím? Ed 1: S tímhle! Napodobováním mě. Ed 2: Tohle je zrcadlo, takhle to funguje. Víš, co potřebujeme? Myslím, že potřebujeme... trochu víc zábavy. Nějaký románek. Ed 1: Přestaň. Vím, kam tím míříš. Řekl jsem, abys nechal slečnu Kringleovou na pokoji. Ed 2: Představ si ji v naší náruči. Ty velké oči, vzhlížející k nám. A měkké, chvějící se tělo. Ed 1: Buď zticha!