(K Nickovi o jeho přítelkyni a kapitánovi.) Monroe: Protože to by vysvětlovalo jejich chování... tu jejich utkvělou posedlost, totální vzájemnou sexuální přitažlivost. Tu poslední část jsem asi neměl říkat nahlas.
(Rosalee, Monroe a Nick hledají v krámku protijed pro kapitána a Juliet.) Nick: Jak to zastavíme? Rosalee: To je to, co tady musíme najít, a rychle, protože jestli se ten účinek bude prohlubovat, jeden z nich toho druhého zabije. Nick: Končí to někdy i jinak než smrtí? Monroe: Ani ne. Rosalee: Pokud vím, tak ne.
Monroe: Musíme najít matku Adalind a zkusit všechno, co půjde... Nick: To nepůjde. Monroe: Proč ne? Všechno to dává perfektní smysl. Nick: Je mrtvá. Monroe: Mrtvá? Jak to? Kdo ji zabil? Nick: Moje máma. Monroe:(Zavře frustrovaně oči.) Proč?
(Nicka zavolají na místo činu, kde zabil čtyři Weseny.) Monroe: Tak co? Nick: Čtyřnásobná vražda. Monroe: Vidíš? Tvůj život není tak špatný. Nick: Na parkovišti nedaleko Hotelu deLuxe. Monroe: Jo tahle čtyřnásobná vražda. Nick: Jo. Monroe: No, aspoň víš, kdo to udělal.
(Rosalee a Monroe se baví o receptu lektvaru, který Monroe namíchal a prodal.) Rosalee: Nebyl problém to připravit? Monroe: Ne, znám to zpaměti. Dobře, 8 kapek Dunkelkatzenpissonu, 2 gramy muškátového oříšku, špetka fazolu měsíčního a dvě čajové lžičky... (Monroe podle etikety zjišťuje, že přidal špatnou přísadu.) Rosalee: Monroe? Jmelí barevného, že? Monroe: Čistě hypoteticky. Co kdyby to jmelí někdo zaměnil za šantu kočičí? Rosalee: To by bylo příšerné. Monroe: Příšerné? Jako třeba na škále příšernosti od 1 do 10? Rosalee: 11.
(Nick, Monroe a Rosaliee klepou na dveře Woova bytu. Wo zatím okusuje kobeec.) Nick: Hej Wo, tady je Nick. Wo: Nicku, jsi to ty? Nick: Jo, otevři dveře. Wo: Teď nemůžu. Právě večeřím. Nick: Co jíš? Wo: Vlákninu.
Nick: Co to bylo za chlapa? Monroe: To je dobrá otázka. Protože ho neznám jménem a víš, neznám okolnosti vztahu nebo jaké povahy je jejich vztah, pokud tam teda vůbec je vztah. Nick: Líbali se, Monroe. Monroe: Já vím. Vypadalo to jako resuscitace, myslím, v nejlepším případě.
Nick: Vezmi jejich průkazy, mobily, všechno, co mají. Všechno to vezmi k sobě. Monroe: To je fakt skvělé, všechny důkazy u mě doma. Nick: A tohle. Monroe: A taky vražedná zbraň. Proč ne?
seržant Wu: Takže, abych to shrnul. Za posledních šest hodin jsi zavřel šest darebáků, zachránil slečnu v nesnázích a znovu sjednotil rodinu, zatímco já jsem vyplnil tři desítky hlášení o přesčasech a vyčistil kávovar. Jo, všichni jsme měli bohatý, naplňující den.
Nickova matka: Jak dlouho znáte mého syna? Monroe: Páni, už asi skoro rok. Zvláštní, přijde mi, jakoby to bylo včera, kdy jsem prolítnul oknem, abych se představil.
Monroe: Momentík, tohle je zajímavé. Steinadleři měli zřejmě co dočinění s armádou. Hrdinství, ušlechtilost. Podle všeho s hodně dlouhýma... klobásama? Myslím, že jsem udělal v překladu nějakou chybu.
(Juliette pozve Monroea na večeři, ale Nick nechce prozradit, kdo je, a proto si musí připravit historku o tom, jak se seznámili.) Monroe: Jo, a ta jeho chata úplně mimo. Nemyslím, že by ji Nick beze mě dokázal najít. Juliette: Vy jste tam byl s Nickem? (otočí se na Nicka) Myslela jsem, že jsi tam byl s Hankem. Nick: Však byl. Juliette:(na Monroea) A s vámi taky? Monroe: Ano. Nick: Ne.
(V lese jsou nalezena potrhaná těla, ke kterým vedou stopy bosé nohy.) Hank: Tyhle rány vypadají jako od zvířete. Možná od vlka? Nick: Nevím. Pokud to jsou ty stopy, které Thom a Juliette sledovali od místa napadení, byl to zřejmě člověk. seržant Wu: Odpověď je jasná. Tyhle vraždy spáchal bosý člověk, co nesl vlka.