Gu Family Book
(Gugauiseo)
Z přítele gumiho gumiho
První, co seriálu musím pochválit, jsou úvodní epizody. Každý historický korejský seriál je má. Odehrávají se v hrdinově dětství, případně ještě před jeho narozením, hrdinově rodině se stane křivda, která je velkou zápletkou seriálu. Tyhle epizody jsou obvykle podle mě hrozné a já je jen přetrpím, protože vím, že pak to bude jiné. Tady se mi asi podruhé líbily. Zbytečně to nenatahují, příběh by obstál jako samostatný seriál.
Druhé plus jde Bae Suzy. I když Kang Chi je tu hlavní postava, ona ovládne každou scénu, ve které se objeví. Být to americký seriál, má cenu Scene Stealer jasnou. Jak si ji mohou v seriálu plést s chlapem je mi sice záhada (Kromě vzhledu jasně ženského se jí pod mužským oblečením dost zřetelně rýsují prsa, takže mě ani nenapadlo, že ji považuje za chlapa, než na to přišel.), ale budiž.
Příběh se vám bude určitě líbit. Hlavní záporák na mě sice přehrával a jeho moc mi připadala přehnaná, ale oceňuju, že nám ukázali i trochu pochopitelný impuls jeho chování, aniž by se snažili získat náš soucit. Bylo mu ublíženo, ale to ho neomlouvá.
Jen mě zklamal ten konec. Nevadí mi šťastný ani nešťasný konec, když to dává smysl a je to dobře udělané. Tady mi to ale připadalo, že si neuměli vybrat. Blbě se to popisuje, aniž bych spoilerovala. Za ten jsem tedy něco strhla.
Gumiho v bleděmodrém a na druhou
První dva díly to byla prostě fantazie. Ale nezklamal mě v podstatě žádný. Akorát té mystiky tam bylo čím dál tím míň. Vystřídala ji realita, příprava na japonsko-korejské války na sklonku šestnáctého století. Většina lidí je okouzlena tátou gumiho, já taky, ale daleko důležitější byl pro mě Gon. Jeho postava toho moc nenamluví a přitom mu vidíte až do hlavy. Dokonalá práce s mimikou tváře. Lee Seung-gi je prostě megastar. No a Suzy... viděla jsem ji poprvé a líbila se mi moc. Žádná porcelánová panenka. Prostě normální holka a při tom půvabná i bez tun mejkapu. Jinak dokonalá hudba, výprava a práce kamery (a ajťáků) v té mystické části. Až na ty rychlé přesuny obou lišáků, to jsem měla co dělat, abych se nezačala smát...