Haló, haló!

Michelle: Dobře mě poslouchejte, nebudu to víckrát opakovat!

Madam Fany: Ediiit, Yveeet, Marieee! Copak nikdo neslyší volání chudáka staré ženské nad hrobem, uvězněné v posteli?
René: Buď zticha, ty stará škeble!

René: Yvett, ty moje malá kapustičko!
Yvett: René, ty můj velký baklažáne!
René: Mrkvičko!
Yvett: Celerku!
René: Až budeme moc staří na milování, tak z nás bude výborná polévka!

René (na svou tchyni): Kušuj, ty stará vraždo!

Cratbree: Zrovnejte si holinky... je kosum noha noha konin...
René: Co to mele?
Edith: Máme si srovnat hodinky, je osm nula nula hodin.

(LeClerc přinesl Renému do kavárny novou vysílačku schovanou v kufru. Ta je ovšem už v provozu a vysílá samé tajné šifry a zprávy. I v okamžiku, kdy u baru stojí poručík Gruber, který miluje Reného, a René dělá, že říká to, co říká vysílačka...)
Vysílačka: Pierre má radost ze svého nového kola!
Poručík Gruber: To opravdu rád slyším... a kdo je Pierre?
René: To je jen jeden hoch z vesnice...
Poručík Gruber: To kolo jste mu dal vy?
René: Ne...
Poručík Gruber: Tak proč jste mi říkal, že má radost?
René: To já jen tak, aby řeč nestála...
Vysílačka: Phillipe a Jean si jdou zaplavat!
Poručík Gruber: Ááá, to je dobrý nápad, jsou to Pierrovi kamarádi?
René: Já bych řekl, že ano, jsme hodně malé město...
Vysílačka: Eloise očekává návštěvu čápa!
Poručík Gruber: Aaa, no neříkejte... a kdo je za to odpovědný?
René: Vypadá to na Pierra, ten jediný má kolo...
Vysílačka: Budu na vás čekat v jednu po půlnoci za kůlnou!
Poručík Gruber (rozněžněle): Nashledanou v jednu!

René (k Edith): Týýý ženská jedna hloupá!

LeClerck: To jsem já, Leclerck!

Bertonelli: Oo, jaký stupído omýlo...

Strážník Cratbree: Bodré podoledne!

Edith: Slušný člověk začíná chlastat, až když se setmí!