Hawaii 5-0

Danny: Ať to přestane. Je konec. Prosím, už to nechci dělat.
Clara: Slíbil jsi to.
Danny: Jo, slíbil. Slíbil jsem, že budu dělat tátu, abyste dostali lístky na plavbu. Netuším kam. Ale slíbila jsi, že to bude jenom hodina. Jsme tu čtyři hodiny.
Clara: To nic není. Víš, jak dlouho jsem tě rodila? 36 hodin! Nemluvě o turnajích Malé ligy každou sobotu. Pamatuješ? Jak jsem jezdila po všech třech státech? Obětovala jsem se pro tebe. Tak se vzmuž a předstírej, že jsme svoji, protože bez té plavby neodejdu, jasné?
Danny: Jasné. Ty budeš na plavbě a já na terapii, máti.
Clara: Už je načase.

Tani: Tohle je šílený!
Lou Grover: Ne, tohle je jenom McGarrett.

Danny: Kolik nám zbývá času?
Steve: Pět lidí na méně než sto metrech čtverečných. Dojde nám kyslík ještě předtím, než uhoříme.
Danny: Mohl jsi lhát, víš to?

(Danny a Steve se baví o problému držení zbraní.)
Danny: Co kdybychom nedovolili lotrům mít zbraně? Dobráci nebudou potřebovat zbraně, nikdo je nebude potřebovat. Co říkáš?
Steve: A víš, co? Když jsme u toho, můžeme eliminovat diskriminaci, válku, nenávist, násilí, to všechno. Všichni budeme žít šťastně až do smrti a každý den můžeme jezdit do práce na jednorožcích.
Danny: Ty bys zřejmě mému jednorožci velel a jezdil jím do práce.
Steve: A hádej co, kdybys měl zbraň, mohl bys mě zastavit.

(Danny a Steve se baví o problému držení zbraní.)
Danny: Myslím, že bychom si měli pořídit velký magnet, přilepit ho ke spodku helikoptéry, proletět zemi a vysát všechny zbraně. To je dobré, ne?
Steve: Jo, je to dobré. (Směje se.) Všechny je nasajeme.
Danny: Proč? Čemu se směješ?
Steve: Směju se tomu, co děláš.
Danny: A co dělám?
Steve: Snažíš se mě nachytat, to se nestane. Protože víš, že věřím, že když se se nimi dobře zachází, je v pořádku mít zbraně.
Danny: Nemyslíš si, že je to v pořádku. Zbraně pro tebe nejsou jen v pořádku. Ty máš zbraně rád. Miluješ dobrou zbraň. Jsi chlap přes zbraně. Myslím, že se svojí zbraní v noci spíš. Nejspíš by sis ji vzal.
Steve: To je blbost. Jsi idiot.

Danny: Hele, chceš vidět, co jsem měl dneska ke snídani? Řiď dál jako idiot.
Steve: Co kdyby ses jednou v životě konečně vzmužil?
Danny: Vzmužil? Ty mi říkáš, abych se vzmužil? Chlapovi, co ti zachránil život a prošel si životu nebezpečnou operací? Takhle ty se mnou budeš mluvit?
Steve: To už jsme zase u těch jater? Jak dlouho mi to budeš vyčítat?
Danny: Už navždycky. Nebo aspoň dokud neumřeme ve velkolepé bouračce asi tak za tři minuty od týhle chvíle.

Danny: Něco ti řeknu. Jestli tvoje tělo odmítne moje játra, jenom protože nebereš dost vážně nařízení doktorů, opravdu mě to rozruší.
Steve: Budeš rozrušený, ať dopadne jakkoliv.
Danny: Šest hodin. Šest hodin jsem kvůli tobě ležel na operačním stole, zatímco se mi doktoři vrtali ve vnitřnostech, aby ti mohli voperovat životně důležitý orgán. Buď vděčný. Nebuď nevděčný.
Steve: A jsme u toho...
Danny: Co tím myslíš? Jak jsme u toho?
Steve: Tohle jsou klasické dárcovy výčitky svědomí.
Danny: Co to- Já jenom říkám, abys projevil nějaký respekt pro moje játra!

Danny: Tohle je depresivní. Ve vězení mají hezčí vánoční stromek než já.
Steve: Tvůj stromek je v pohodě.
Danny: Ne, to teda není. Je malej, je depresivní a je patetickej, chápeš?
Steve: Přesně jako tvůj byt, takže je vlastně perfektní.

(Joe, McGarrett, Lou a Kono si chtějí od Franka půjčit helikoptéru.)
McGarrett: Co to je Franku?
Frank: Chtěli jste dopravní prostředek.
Kono: Děláte do kovošrotů?
Frank: Tohle je dokonalý příklad klasický aviatiky.
Lou: (na Franka) Nene, to je pračka s vrtulema.

(Kamekona chce Flippa zabít, protože je přihlásil do Shrimpapaloozi.)
Kamekona: (na Flippa) Zabiju tě, prevíte.
McGarrett: Hele, vyřeší se tím něco?
Kamekona: Ne, ale budu mít dobrý pocit.

(Kamekona otvíra nový podnik Kamekonovy meziostrovní alkoholické plavby.)
Max: Na to se napiju. I když musím přiznat, že jsem vedle z jména, které pro ni Kamekona vybral. (Thong Magnet)
Kamekona: Já ho nevybíral, doktore. Ta loď je z aukce zabaveného majetku policií. Přemalování se nevešlo do rozpočtu.

(Chin a Abby strávili spolu noc.)
Chin: Tak se to stalo.
Abby: Užili jsme si zábavu.
Chin: A až moc Mai Taiů. Jak jsme skončili tady?
Abby: Myslím, že to začalo, když jsi trval na tom, že mě doprovodíš.

Jerry: Dobře, ty knihy mi ukradl britský terorista.
knihovnice: Určitě spolu s alobalovou čepicí.
Jerry: Dobře, chápu, že to nechcete udělat pro mně, ale co být dobrý občan a udělat to pro Five-0?
knihovnice: Za 63.49 za zpozdné budu.
Jerry: Jak jsme říkali, zrovna nějak nemám hotovost.
knihovnice: A já zase nemám projektory mikrofilmů.
Jerry: To vážně? Je to mrtvá technologie. Kdo ho používá?
knihovnice: Vy ne.
Jerry: Dobře, dámo, nechtěl jsem to dělat, ale donutila jste mě. Jsme na hraně katastrofy biblických rozměrů. Nějaký cvok ukradl tucet japonských bomb a dneska ráno se pokusil zabít malého kluka. A protože jsme neobdrželi žádné požadavky, myslíme si, že chce těmi zbraněmi hromadného ničení vyhodit ostrov do vzduchu. Takže pokud chcete stát sobecky v cestě a být zodpovědná za miliony životů, poslužte si.

Steve: Ahoj, Jere.
Jerry: Veliteli.
Steve: Ten případ jsme uzavřeli. Víš to, ne?
Jerry: Jo, Chin mi psal.
Steve: Ale pořád procházíš staré složky.
Jerry: Jo, ne každý den se můžeš podívat na neredigované vládní složky ze 40. let.
Steve: Pro tebe to je jako Štědrý večer.
Jerry: Je to lepší.
Steve: Jerry, víš, že o Roswellu tam nic nenajdeš, že?
Jerry: Jistěže ne. Nebuď směšný. Tohle jsou složky námořnictva. Roswell utajilo letectvo.
Steve: Jasně. Dobře.

(Pachatel ujíždí na kole a Steve ho srazí keramickým trpaslíkem.)
pachatel: Ty vole, zničil jste Chukyho.
Steve: Jo a ty Thomase Hoapiliho. Jste zatčen.

(Danny chce nasadit pouta Kamekonovi.)
Danny: Tohle asi nepůjde. Nemáš řetěz na motorku?
Kamekona: Díky, bratře. Urazils mý city.

Steve: Máš pás?
Danny: Jasně že mám. Vždyť řídíš.

Danny: Nenapadlo mě, že potkám někoho víc frustrujícího, než jsi ty.
Steve: To je hezké. Přirovnal jsi mě k Hankovi?
Danny: Podle úrovně iritace, ano, jste si velmi podobní.

Hank: Dobře, jen říkám, že bez kofeinu jsem k ničemu.
Lou: Jaké piješ? Černé? S pár kostkami "koukej sklapnout"?
Hank: Jo. Dvě kostky a taky smetanu.

Chin: Sklep, Jere?
Jerry: Myslíš mou tajnou kancelář Five-0? Ano, prosím.

(V mrazáku najdou majitele zastavárny se střelnou ránou v hrudi.)
Hank: Je mrtvý?
Steve: Ne, Hanku, jen si schrupnul.
Danny: Ale pro jistotu ho rozmrazíme, pro kontrolu.

Lou: Jsi si tím jistý?
Steve: Víš, jako kdo zníš, že?
Lou: Jako kdo?
Steve: Danny Williams.

(Lou se snaží Stevea odradit od rande s Lynn, které Steve vymyslel, protože nebude mít kam odejít, když se mu jeho doprovod nebude líbit. Lynn akorát přijede.)
Lou: To je ona?
Steve: Jo.
Lou: Zapomeň na to, co jsem říkal. Netuším, o čem mluvím. Jeď na ten ostrov. Ty a ona, vy dva, dobře se bavte. Možná se nevracejte. Měli byste tam zůstat navždy. Já bych zůstal. Myslím fakt navždy.

Lou: Řeknu vám lidi, a nebudu vám lhát, že tohle bude těžké. Vlastně to bude skoro nemožné. Ale pokud to může někdo překonat, jste to vy, lidi. Protože když se rozhlédnu, vidím ty nejlepší lidi, se kterými jsem mohl pracovat, lidi, kteří chápou koncept týmu, lidi, kteří se vědí, jak se jeden pro druhého obětovat, vyvolávat jeden v druhém to nejlepší...
Steve: Sakra, Lou, ta artritida rozhodně nezpomalila tvoji pusu.

Lou: Brácho, něco ti vysvětlím. Přes to, že od tebe ženská odejde, se přeneseš jen jedním způsobem, a ten zahrnuje tebe, mě a bar.
Steve: Pomůžeš mi zase vyskočit na koně?
Lou: Ne. Jen jsem myslel, že tam půjdeme a opijeme se.