K Addams family se asi nedá moc rozepisovat.

Je to z roku 1964, tudíž je velice znát, že tento seriál patří do své doby. K čemuž se pojí i to, že někomu ujela ruka s používáním laugh tracků, protože že někdo ukopne o větev není zas tak vtipné.

Z celého nápadu se dalo vytřískat mnohem víc, ale opět, protože je to seriál své doby, je poněkud mild ve srovnání s Addamsovou rodinou v devadesátkách, která to rozjela na plné pecky.
Co se týče postav, tak jsou hezky načrtnuté, ale poněkud nedotažené, ale to může u mě být způsobené tím, že jsem nesjela všechny díly.

Co musím uznat je, že to má své kouzlo. Je tam vidět práce s detaily, jak ve scénáři, tak v prostředí. Líbila se mi Morticie, měla takovou lovely attitude, ani jsem nevěděla, že je původně tak zapálená botanička. Krom stříhání hlav růží nebyl ve filmu moc do tohoto náhled.
Gomez, ten je asi ze všech postav nejpodobnější té, co vznikla v devadesátkách a upřímně se mi docela líbil. Musím uznat, že spolu s Morticii jsou naprosto úžasní rodiče, které bych přála každému dítěti.

Wednesday, je ve své podstatě docela normální děvče, Pugsley je...no, Pugsley, opět postava, co bledne v porovnání s okolím a nejde k němu moc říct.

Zbytek postav hodnotím kladně, ale ne s tím, že by se mi nějak líbili, ale že s ohledem na svou dobu tak nějak zapadají.

Určitě to není seriál, co by mě bavil, nepohnula jsem ani koutkem úst, zas ale nemůžu říct, že by to bylo špatné. Je to určitě velká nostalgie pro ty, co to sledovali jako děti.