Škola zlomených srdcí

Soft Euphoria nebo Hardcore Never Have I Ever?

Neznám předlohu, takže těžko soudit, jak je to povedený remake, ale mně se to vcelku líbilo. Spadá to sice do kategorie dnes tak běžných a četných středoškolských teen dramat, ale docela se to vymyká. Je to takové drsnější Never have I Ever, ale slabší Euphoria, má to vibes Derry Girls a je to reálnější než One of Us is Lying... Pro mě osobně to bylo příjemné sledovat a mělo to spoustu prvků, které mě zaujaly a přišly mi zábavné.

Celé se to nese v duchu otázky "Proč Harper nenávidí Amerie?" a všechno je to tak prudké a nevysvětlené, že to diváka nutí dostat odpověď. Do toho vstupují klasická dětské teen dramata ve škole a mimo ni. Ono ve výsledku to, co se stalo Harper, nebylo tak hrozné (čímž to nijak nebagatelizuju, ale scénáristé udělali docela soft verzi toho, co se mohlo reálně stát). Kvůli tomu mi Harper nebyla sympatická ani do samotného konce. Naopak Amerie je klasická loser mimoňka, která je tímhle typem osobnosti sympatická. Škoda, že se nedrží víc kamarádů a rodiny, ale jde do každé hlouposti, třeba do vztahu s Malakaiem, který si ji rozhodně nezaslouží.

trošku nevydařené bylo velké finále. Čekal jsem něco opravdu extra, ale ten případ s učitelkou a demonstrace, to byla nuda a ubohost. Kvůli tomu seriál spadl. Nemyslím, že to mělo končit nějakou přestřelkou s policií nebo tak, ale přece jen to mělo větší potenciál.