Hell on Wheels

Natáčení první série probíhalo převážně v indiánské rezervaci T'suu T'ina Native Indian Reservation ve státě Albertě, a v přilehlých oblastech města Calgary.

Zhruba 80 denní natáčení druhé série proběhlo v přímé blízkosti řeky Bow River. Ta se nachází ve státě Alberta a protéká městem Calgary.

Postava Roberta Bella byla inspirována skutečným inženýrem Theodorem Judahem, který pracoval pro společnost Transcontinental Railroad.

Ve třetí sérii Durant operuje s akciemi společnosti Crédit Mobilier a slibuje za ně veliký zisk. Tato společnost byla v roce 1872 spojována s obrovským skandálem, kdy společnost uplácela kongresmany. Společnost Union Pacific tímto nebyla vinná, avšak dostalo se jí negativní publicity a finančních potíží.

Děj seriálu začíná v roce 1865. Společnost Union Pacific hlavní trať dokončila v roce 1869 za 109 milionů dolarů. Zajímavé je, že přibližně 50 milionů stály práce na železnici a téměř desetina celkové sumy tvořila úplatky kongresmanům.

Postava Thomase C. Duranta není jen výmyslem scénáristů. Byl to viceprezident společnosti Union Pacific a byl přímo zodpovědný za veškeré práce na trati. Také vytvořil podmínky, které později vyústily ve skandál Crédit Mobilier.

Hell on wheels (Peklo na kolech) je skutečný název pro putovní stanová městečka, která doprovázela stavbu železnice. Spousta z nich později zanikla, přesto některá se změnila v trvalé osídlení se skutečnými domy.

V prvních čtyřech sériích sledujeme osudy společnosti Union Pacific. To je společnost, která s výstavbou kolejí začala od východu na západ, především s pomocí irských, mexických, černých a později i mormonských dělníků.

V páté sérii se dostane ke slovu i společnost Central Pacific, která svou železnici stavěla ze západu na východ. Vše s pomocí především čínských dělníků a střelného prachu.

Mezi společnostmi Union Pacific a Central Pacific probíhaly závody v rychlosti stavění železnice. Čím více mil postavily, tím více peněz od vlády dostaly a tím větší vliv v železniční dopravě získaly. CP byla už od počátku v nevýhodě, protože musela překročit hory Sierra Nevady a také se vyrovnat se složitou dopravou materiálu kolem Mysu Horn po moři. Teprve americký Kongras musel určit místo setkání, neboť jinak by se koleje záměrně minuly.