Nejsem úplně fanoušek Greena ani jeho tklivých příběhů, ale i když je Hledání Aljašky jeho románový debut, tak je to asi nejpovedenější z jeho knih a seriál se tím krásně inspiruje. Jistě, je tam spousta věcí, kterým zrovna nefandím - skotačivá mládež, alkohol, kouření a různé vtípky a zlobení, ale tak nějak mi seriál přirostl k srdci i skrz tohle všechno. Překvapivě je i velice filosofický, protože kladené otázky po smyslu, existenci a vymanění se utrpení si můžeme pokládat dnes a denně. Předloha byla dodržena s velkou úctou a seriál přidal i jakousi hodnotu navíc, ať už úžasným ztvárněním postav, tak vyobrazením různých skutečností.
Popravdě na začátku jsem si myslel, že v autě bude Miles, ale tak nějak to směřovalo k Aljašce. Těžko říct, jak to ve skutečnosti bylo, i když seriál nám dal asi vodítka jasná. Je krásné sledovat, jak si dokáže parta mladých lidí změnit životy a můžeme jen závidět. Předposlední díl totálně prořvaný, poslední už dojetý spíš ze soucitu a slušnosti, ale celkově skvělý seriál, který je do jisté míry inspirativní, i když to je teen drama. A já jsem rád, že to není obyčejné teen drama, ale pěkně emocionálně náročné teen drama. Myslím, že jsem našel svoji Aljašku...
Zajímavý seriál podle knihy o partě přátel na internátní škole. Parta to byla poměrně nesourodá. Chytří lidé, které spojoval společná touha jednak se postavit partě zbohatlíků, druhak se snaží objevovat, co to je dospívání, a pár dalších věcí. Členkou téhle partičky je také oblíbená slečna, která, ačkoli je velmi energická, spontánní a živá, zároveň je zatížená traumatem ze své minulosti. Každopádně tahle skupina lidí musí velice rychle řešit, jak se vyrovnat s jednou z nejhorších událostí, která se člověku může v životě stát.
Určitě je to pěkný dramatický seriál. Nevím, jak moc se to drží své předlohy, a tu knihu určitě číst nebudu. Ale i tak doporučuju všem, kdo mají tuto tématiku rádi.
13 Reason Why to neni, ale zamerenim podobny pohodovy serial o letni skole a nekolika pratelich. Spis bych rekl, ze je to takovy odpocinkovy serial, ktery sice nic neprinasi, nenastoluje zadne zasadni otazky jako serial zmineny v nadpise, ale zase na druhou stranu nicim neurazi a neni to blbe. Nicmene je to zanrove uzce zamereny serial, ktery rozhodne neni pro kazdeho. Kdo se teda na trinactku koukal nebo treba na prvni rady Pretty Little Liars nez to zacalo uvadat, tak myslim, ze tohle se take bude libit, zbytek at klidne kouka na neco jineho.
Čistě teenagerovské seriály už se téměř netočí. Aby v žánru něco vzniklo, je potřeba přidat buď detektivní zápletku nebo zásadní sociální problematiku dneška. Hledání Aljašky tohle nepotřebuje. Palčivé otázky v sobě schovává, ale nevzniklo kvůli nim. Vzniklo kvůli tomu samému důvodu, proč vznikly předchozí adaptace Greenovek - protože je to parádní námět a parádní kniha o zranitelnosti dospívání. Adaptace nemění vyznění, nemění charakter postav, nezapomíná na nejzásadnější citáty, z nichž jeden mě opakovaně trefuje přímo na komoru a zamlží se z něj před očima ("If people were rain, I was drizzle and she was a hurricane"). Předlohu dokonce překonává ve chvíli, kdy část Potom redukuje na nezbytné minimum, protože kniha se v pozdějším ději točila v neustálých kruzích, ze kterých vzhledem k povaze situace neexistovala cesta ven. Tady je přerod kluka v chlapa ještě čitelnější, nostalgičtější a v romantickém slova smyslu i beznadějnější. Titulní hrdinka je totiž zlato a oči na ni může nechat každý, ať už je jeho vysněný typ holky právě takový nebo přesně opačný. Kristine Froseth má v sobě její nečitelnost, paličatost a téměř nesnesitelnost a divák jí v Milesově kůži chce odpustit takřka cokoli. Moc pěkně jsem se v téhle "cizí" vzpomínce utopil, tím spíš, že soundtrack přesně odpovídá extra silné hudební stránce nultých let, ve kterých se děj odehrává. A přestože já v Creeku svoje Velké možná nenašel (a vždycky jsem se povahově víc přikláněl k hrdinům z Papírových měst), cítil jsem se přesně tak, jako bych si dobré i zlé prožil právě v něm a lámalo se moje srdce.