Standa přišel o řidičák a bude muset znovu dělat testy. Navštěvuje autoškolu, kde mu to moc nejde, k velkému pobavení mladíků, kteří tam chodí s ním. Standa se není schopen naučit otázky. Patrik mu nabízí, že za peníze za něj test udělá. Standa odmítá. Při psaní testu ale podlehne panice, Patrikovi zaplatí, ten mu test vyhotoví, ale sám je od zkoušky vyloučený. Standa se všem chlubí, že udělal testy. Čeká ho však ještě jízda a s tou to vypadá všelijak...
Tomáš čeká na Markétu na chodbě, ale ta ho ani nepozdraví. Tomáš se svěřuje Patrikovi, že plačící dívka na záchodě byla Markéta. Patrik na Tomáše naléhá, aby Markétu sbalil. Před Markétou se Patrik prokecne, že ví o jejích problémech. Markéta se hned naštve na Tomáše. Eva dál na Tomášovi vyzvídá a inspiruje ho k napsání nové písničky. Tomáš náhodou dostane příležitost hlídat Markétino dítě – ta je v úzkých, nemá lepší řešení a na Tomáše se už nezlobí. Tomáš zůstane u Markéty po hlídání na večeři a mile se sbližují. Druhý den Eva ještě víc vyzvídá, ale Tomáš mlží. Ve škole je Markéta k Tomášovi nápadně benevolentní. Patrik Tomáše dál hecuje a radí, aby si vzal na pomoc kytaru. Druhý večer skutečně Tomáš hraje u Markéty na kytaru, ta je naměkko a dají si pusu.
Kubovi se líbí spolužačka Sára. Ve škole mají zkoušet divadlo, Sára bude hrát princeznu a Kuba by si přál být princem, ale předběhne ho Lukáš. Kuba tedy bere aspoň roli princezniny komorné. Doma se to však stydí říct, ale najde spojence v Tereze, která slíbí, ž mu pomůže s kostýmem. Když Sára na dívčím záchodku líčí Kubu na holku, uvidí to náhodou Ondra. Ten hlásí Janovi, že Kuba se chová divně. Jan Kubu nenápadně sleduje, vidí část zkoušky na divadlo v pokoji a je zděšený. Radí se s chlapama v hospodě, ale ti ho moc neuklidní. Jan prohledává Kubovy věci, najde Terezinu sukni, pak se snaží Kubu vyzpovídat, ale jeho podezření se prohlubuje. Nakonec se vše vysvětlí, Jan se Standou vidí školní představení. Kuba sklízí úspěch.
(Eva a Tomáš skládají písničku.) Tomáš: ...dívám se do zrcadla... Eva: Jo, dívám se do zrcadla a tam nikdo není. Tomáš: Jak tam nikdo není? Eva: Tak tam nejsem já. Tomáš: Tam nejseš ty? Eva: Ale ne já, ty. Tomáš: No dívám se do zrcadla a tam nejseš ty. Eva: Ne, ty. Tomáš: Jo takže, dívám se do zrcadla a tam není Tomáš. Eva: Ježiš, ty seš blbej!