Horákovi

(Porota sleduje vystoupení školních kapel.)
vých. poradce: Jakže se jmenovali tihle?
Anežka: Kristovy rány. Vzhledem k tomu utrpení mají docela výstižný název.
Soňa: Ovšem oproti Obětem Hirošimy, kteří nám tady vloni roztrhali oponu, to je slabý odvar.

(Třída Tomáše se zúčastňuje ekologického protestu na záchranu stromu.)
Markéta: Dík, že jsi ten strom hlídal celou noc.
Tomáš: No jo, neutekl.

(Honza, Standa a Eda se učí na zkoušku z historie.)
Honza: Sedíme tady dva dny a nic nevíme. Vždyť my nevíme ani, kdo vlastně zabil Kennedyho.

Standa: Já to nechápu. Honí je nacisti a oni začnou zpívat.
Honza: Stando! Stando, to je muzikál. Už proběhlo 10 písní a tys pořád nepochopil, že to je muzikál.

(Kristýna si koupila těhotenský test, protože si myslí, že je těhotná.)
Kristýna: Hele, udělám si test a uvidíme.
Patrik: No, já jsem taky celou noc nemohl spát. Ukaž, jak to funguje?
Kristýna: Prosím tě... Vyčůráš se a vyhodnotí se to.
Patrik: Fakt takhle, jo? To bych si to mohl vyzkoušet.

(Holčička přijde pro podpis za Standou jakožto hercem.)
Filip: Stando, není na tebe ta obdivovatelka trošku mladá?
Standa: Hele, a nejseš na mě ty trošku drzej?
(Standa dává holčičce podepsaný papír.)
Standa: Tak, pro koho to bude?
holčička: Pro maminku.
Standa: Jo? A kdepak ji máš?
holčička: Támhle.
(Za stolem sedí krásná mladá žena.)
Filip: Beru to zpátky. Jsi frajer.

(Honza a Eda si u psychologa vzpomněli, jaká byla jejich první schůzka s jejich manželkami. Psycholog jim nyní radí, jak mají dnes pokračovat, aby se na ně manželky nezlobily.)
psycholog: Ale proboha ne, abyste to dovedli tam, kam 90 % mužů. Totiž, že se s nimi hned vyspíte. Vy jim musíte ukázat, že je respektujete. Že je pořád ještě máte rádi. To znamená: musíte si s nimi akorát promluvit.
Eda: Aha. A až ten dialog skončí... Až se domluvíme, tak pak na to můžeme vlítnou, ne? Co?

(Psycholog radí Honzovi a Edovi, že mají své ženy vzít na místo jejich první schůzky, tam, kde se poprvé políbili. Honza s Edou vzpomínají, jaké to bylo.)
Honza: Lucie mě k sobě nepustila na dva metry.
Eda: Jé, to my jsme do toho bušili celou noc.

Patrik: (k Tomášovi) Takže mi chceš říct, že celej barák bude prázdnej? (vítězoslavně) V tom případě mi rozestel, naklepej polštáře, protože postel tvejch rodičů zažije něco, co ještě nikdy nezažila!

Tomáš: Tak co, povídej.
Patrik: Prožil jsem si peklo, kamaráde. Podařilo se mi jít na rande s Kristýnou, ale ona přijela s kočárkem a v tom nějaký dítě, že prý kamarádka potřebovala hodinu toho sviště pohlídat, jestli mi to nevadí. No, tak co jsem na to měl říct...
Tomáš: No, že ti to nevadí.
Patrik: No jasně, že mi to nevadí. Co jinýho mi taky zbývalo potom, co jsme ráno udělali tu etýdu s Kubou. Ale to dítě, to víš, já na to koukal, dělal, že mě to zajímá. A pak, že se blejsknu. Tak jsem to vyndal takhle z toho a posadil na ty kolena, že to trochu pohoupu, no a ono mě pochcalo.
Tomáš: Fuj.
Patrik: Ale hele, nic nepoznala. Já jsem zachoval tajemnou tvář, jsem byl tajemnej jak Karlštejn.

(Ondra s Terezou dali do tatarky zubní pastu.)
Kuba: Jé, ta tatarka krásně pění.
Lucie: Není ta tatarka nějaká divná?
Honza: Ne, ona není divná, ona má jenom takovou mentolovou příchuť... (k Ondrovi) Ty sis vlastně nedal proč? Ondro! Jdi do koupelny a připrav si štětku!

(Tereza s Ondrou dali do tatarky zubní pastu.)
Ondra: Terezo, zapoměl jsem ti říct, že vtípky na druhý úrovni v sobě mají charakteristický riziko, takže je dost možný, že tě po tom někdo může proplesknout.

Soňa: Náš vztah s Edou je na bodu mrazu.
Lucie: Jakože už si nezatápíte, jo?

Filip: (k Edovi) Musíš svýmu životu přidat trochu záhadnosti. Protože ty jsi záhadnej asi jako tenhle půllitr.

Patrik: (k Tomášovi) To jsou pro mě důležitý informace o tý Kristýně, s těmahle informacema se jí dostanu pod sukni. Já úplně vidím tu její malou pusu jak křičí: "Ty bejku staň se otcem mých dětí!"

Tomáš: Já nevím, co na tom vidíš. Být fotrem v sedmnácti.
Patrik: V sedmnácti? To bych se musel zbláznit. I v třiadvaceti bych se musel zastřelit!

Ondra: Napadá tě nějakej brutální vtípek v kuchyni?
Tereza: Zavřít plyn?
Ondra: No skvělý, jsem fakt ohromenej. A to tě napadlo samotnou nebo jsi to viděla v Kostičkách?

Eda: Chápete, že ona mě vlastně podvádí. Že jsem něco jako virtuální paroháč.

Eda podezírá Soňu, že při sexu myslí na jiné muže.
Eda: Já vlastně ani nevím s kým spím. Možná s černochem nebo se dvěma.
Standa: Nebo třeba s celým kmenem.

(Ondra slibuje, že začne učit Terezu zlobit.)
Ondra: Kdy chceš začít?
Tereza: Hned teď, samozřejmně.
Ondra: (k Tereze) Ale víš, že za rychlokurz je příplatek dvojího luxování?

Tereza: Prostě už nechci být tak nudně hodná, jako jsem byla.
Ondra: A můžeš mi říct, co tě tak náhle přivedlo k rozumu?
Tereza: Tak to bohužel nemůžu.
Ondra: Aha, tak si to nech.

Filip: Něco k pití, dámy?
Soňa: Dvojku červenýho.
Lucie: Ale ne, vždyť jdeme do školy.
Filip: Jan Ámos by byl z tebe nadšenej.

Tereza: Čau, Lukáši.
Lukáš: Čau, co chceš?
Tereza: Já jenom, jestli bys nechtěl jít dneska do kina?
Lukáš: Jo, to bych moc rád. Ale rozhodně ne s tebou.

Patrik: Asi se ve mně probudil démon.
Tomáš: Tak ho radši nech spát.

(Tomáš s Patrikem sedí na lavičce a blíží se k nim Kristýna s Evou.)
Patrik: Hele, podívej.
Tomáš: Hmm, a pak že jedna vlaštovka nedělá jaro.
Patrik: (ke Kristýně) Já jsem se asi zamiloval. Já jsem se asi zamiloval!
Kristýna: (pobaveně) Tak to máš asi trošičku blbý.
Patrik: Čau kočko, co děláš dneska večer?
Kristýna: To tě nemusí zajímat, kocoure.
(Kristýna odejde.)
Patrik: Hele, Tomáši, já jsem se asi zase zamiloval. Čau Eliško, co děláš dneska večer, kočko?