Novák přichází a zjišťuje, že se tu ráno zastavila jeho žena a vynutila si na Jardovi slib, že Vencovi nenaleje ani kapku alkoholu. Vzápětí zjišťuje, že žena má v plánu obejít i ostatní hospody. Novák se ocitá ve slepé uličce. Ještě že mu kamarád Zatloukal dá napít od sebe. Jako řešení se nabízí stávka, ale Novák se ukazuje jako neschopný agitátor. Role předáka se proto ujímá Zatloukal, kterému přijde náramně vhod, že Dušek nechce nalít ani Práškovi, kterému Novák a Zatloukal vypili jeho pivo bez jeho svolení. Zatloukalovy zkušenosti vedou k prázdné hospodě a k štamgastům o vodě. Chvíle stávkařů však přichází..
Novák: Natoč mi to pivo! Dušek. Nenatočím. Novák: Srandy už bylo dost. Já mám žízeň. (Dušek začne čepovat limonádu.) Dušek: Jéjej, ta mi dneska pění, ale vona bude dobrá. (A položí ji na pult.) Novák: Co to je? Dušek: Máš žízeň? Novák: Jo. Dušek: No výborně, tak pij.
Jonáš: A ta nákaza se týká jenon kuchyně nebo máte také kontaminované pivo v sudceh? Dušek: Co kontaminovaný? Jaká kuchyň? Jaký sudy? Tady je všechno v pořádku! To je všechno jejich dílo ale vod týhle tý doby máte útrum i s tou vodou chlapi! Jonáš: Tak jak je to s tím pivem? Dušek: Já vám říkám, že tady je všechno v pořádku! Tady žádnej hygienik nikdo nic nezakázal! To všechno voni! To je jejich práce!