Hospoda

(Baba Jirásková uteče v hospodě poté, co jí namluví, že je v hospodě bomba.)
Janinka: Paní Jirásková, babi. Zase nezaplatila.
Dušek: Já to jednou tý bábě vousatý spočítám. Ta se bude divit.
Novák: Máš kliku, že tě neslyší.
Dušek: Ty si se taky zbláznil, ty.
Novák: Co?
Dušek: Takhle ji zapálit koudel pod zadkem.
Novák: Já to za ní zaplatím.
Dušek: Ale o to nejde. Jde o to, že za pět minut máme Jonášovou. Ta je horší než Stalin.
Zatloukal: Jonášovou v lepším případě.
Dušek: A v horším?
Zatloukal: Nech se překvapit. (Do lokálu po chvíli přiběhne Jonáš.) Tak Jaroušku, to je právě ten horší případ.

Janinka: Dáte si ještě?
babka Jirásková: Copak je to při výši mýho důchodu možný?! To za starýho pana Jonáše, to bylo jiný. Ten mě občas pozval.
Novák: (na babu Jiráskovou) Musel. (ke štamgastům u stolu) Protože jinak chodila žalovat, že nasává slivovici.

(Novák přijde do hospody a mlčky si sedne ke stolu.)
Babula: Co je? (Novák si zapálí cigaretu.) Nějakej průšvih?
Novák: Byl jsem ve škole.
Babula: To si začal dost pozdě.
Zatloukal: Něco ti provedlo tvé nevinné dítě?
Novák: Teď nevím jestli se mám nejdřív ztřískat a pak ztřískat jeho, nebo jít první ztřískat jeho a pak se ztřískat sám.
Prášek: Radil bych vám spíš tu druhou variantu. Alkohol umocňuje emoce a to jak vidím vy právě nepotřebujete.
Zatloukal: Jo, on by při té exekuci z tebe mohl cítit alkohol a až vyroste bude mít reflexivní odpor k pití.
Novák: Jen si dělejte srandu. Klukovi hrozí trojka z chování.
Zatloukal: Ale, a za co?
Novák: Ale, prosím tě. V hodině kreslení namaloval místo bramboříku v květináči nahatou ženskou. Pak říkal, že je to třídní učitelka v sauně. (Dušek se směje.) Čemu se směješ?
Zatloukal: No vidíš, třeba ti doma roste talent figurativní tvorby.
Prášek: Kolik mu je let?
Novák: Bylo mu deset. (Zamyslí se.) Nebo bude?
Dušek: To většinou záleží na tom, kdy se narodil.

Dušek: Kachna.
Kachna: Co je?
Dušek: Ty seš muž bystrého ducha a upřímného úsudku. Dá se dneska pořídit dobrej auťák za sto tisíc?
Kachna: Za sto? Kámoš koupil Trabanta za osm a jezdí to i v noci.
Dušek: (vzdychne) To jsem se optal toho pravýho.

(Kachna s Novákem vyhodí pojistky.)
Kachna: Pane šéf, půjčte mi klíček od skříňky.
Dušek: Co chceš dělat?
Kachna: Musím nahodit pojistky.
Dušek: No to víš... Ty nahodíš pojistky a na Ukrajině přestanou jezdit tramvaje, ty.

(Po flámu.)
Novák: Mně je špatně.
Dušek: Mně taky.

Zatloukal: Mně přines ruma na vztek. A Joskovi dej taky jednoho a Václavovi taky. My se dneska vožereme všichni tři.
(Babula zvedne ruku, že si dá taky rum.)
Zatloukal: Všichni čtyři.
(Přihlásí se i goliáš, že chce rum.)
Goliáš: Mně malýho.
Zatloukal: Všichni čtyři a půl.
Dušek: Takže vláček s tendrem.

(V kuchyni bouchly kamna.)
Janička: Co se stalo?
(Z pod pultu leze Dušek.)
Dušek: Hele, nevím, co se stalo. Ale začínám pomalu tušit, co se asi stane teď.

(Jonáš vymáchal Goliášovu fajfku ve škopku.)
Goliáš: Nemohl by jste mi vrátit tu fajfku? To je památka na nebožtíka Trnku.
Novák: Kušuj, dostaneš ji na konci školního roku.

(Babula si chce zapálit.)
Babula: Půjč mně sirky.
Jonáš: Schovejte tu cigaretu! Copak vy jste neslyšel, co je dneska za den?
Babula: Ty, Vláďo, proč se nesmí v úterý kouřit?

(Jonáš se běžel schovat pod pult.)
prostitutka: Pane bože, koho to vidím? Frede, seš to ty?
Dušek: Ale to je nějakej omyl, milostivá slečno. To není Fred. To je Břéťa, náš pan domácí. (Přitom hladil Jonáš po hlavě.)

(Novák a Babula se handrkujou.)
Goliáš: Chlapi, neblbněte, vy jste jak malí.
Babula: Kdo je u tebe malej, ty bilboarde? (Sundá Goliáše za límec ze židle.) Nepleť se do toho, nebo tě nacpu do půlitr.

(Jonáš vytáhne z brašny arch papíru.)
Jonáš: Ještě, že mám sebou papír.
Dušek: Já vím, no. Že si nosíte svůj, ale todle to zrovna není dobrej papír. To cejtím v ruce. (Začne papír překládat a trhat.) Vždyť to je samá křída, prosím vás. Já jsem tam ráno dával novou roli.
Jonáš: Já ho nechci používat na toaletě.

Dušek: A co to pane domácí, že si dáváte takovou lihovou kůru. Většinou jste přeci zůstával vždycky u piva.
Jonáš: Mám dneska výjimečný den.
Dušek: Ale, bomba ve škole a máte volno, nebo co, ne?
Jonáš: Kdepak, prosím. Vyhrál jsem v Sazce.
Dušek: V Sazce?
Jonáš: Ano.
Dušek: Vidíte, to je trefa. Já jsem v tý sazce snad nikdy nevyhrál ani pětník.
Jonáš: Protože tomu nerozumíte, víte? Já jsem profesor přes sport odborník. To musíte mít tady. (Přitom si klepe na čelo.)
Dušek: No jo, kdepak váš přehled to já nemám. Ale víte, možná jsem si taky říkal jestli to není tím, že jsem nikdy nevsázel.

Jonáš: Tak mi laskavě jedno prosím natočte, měl jsem k obědu vepřovou.
Dušek: Copak, maminka zabíjela? Snad ne v koupelně.

Jonáš: A ta nákaza se týká jenon kuchyně nebo máte také kontaminované pivo v sudceh?
Dušek: Co kontaminovaný? Jaká kuchyň? Jaký sudy? Tady je všechno v pořádku! To je všechno jejich dílo ale vod týhle tý doby máte útrum i s tou vodou chlapi!
Jonáš: Tak jak je to s tím pivem?
Dušek: Já vám říkám, že tady je všechno v pořádku! Tady žádnej hygienik nikdo nic nezakázal! To všechno voni! To je jejich práce!

(JUDr. Zatloukal sní na posezení 55 knedlíků.)
JUDr. Zatloukal: „Nemocné navštěvovati, žíznivé napájeti, hladové sytiti.“ Je jedna z nejvznešenějších křesťanských zásad a když si to budeš pamatovat, dojdeš k štěstí. Ty vole.

(Doktor Zatloukal a pan domácí Jonáš společně kráčejí do hospody. Jeden druhému dávají přednost.)
doktor Zatloukal: Prosím.
Jonáš: Já jsem tady doma, račte.
doktor Zatloukal: A já jsem tady častěji než doma.

Jonáš: Krucifix himlhergot do prdele! Který prase to kafe vařilo?

Jarda Dušek: Hele Babula, nebuď votrávenej. V televizi v tom Receptáři zrovna říkali, že tohleto jde snadno předělat a pěstovat se v tom daj žampióny. Nějakej inženýr z Moravy na to posílá plánek asi za dvě stovky. Hele vybouráš tu televizi, šásko, zbavíš to všech drátů, takhle se daj fochy, těch může bejt třeba lichej počet, to je jedno. A hlavně nakoupit koňskej hnůj, třicet kilo do toho přijde.
Babula: V tom můžu pěstovat i křečka, ty.
Jarda Dušek: Jo a důležitá věc: Úroda je až druhým rokem.

Venca Novák: (Sedí na židli a má opřené nohy o další židli.) One, two, three, action! (Začne sebou házet.)
Jarda Dušek: Kam jedeš?
Venca Novák: Co?
Jarda Dušek: Kam jedeš?
(Venca mávne rukou.)

Jonáš: Kdepak jste vzal ty uzeniny?!
Kachna: Co to? Jo todle! To jsem našel...na smeťáku!

(Štamgasti schovávají před Jonášem, který prohledává hospodu, krabici s uzeninami.)
Prášek: Dejte to ke stropu, to ho nenapadne.
(Novák sundá kytku na malé poličce a dá ji do rukou Babulovi. Na poličku, kde stála kytka, dá krabici. Jonáš vyjde z kuchyně a začne se rozhlížet po lokále.)
Babula: Já to našel.
(Babula dá Jonášovi do ruky kytku z poličky.)

(Dušek mluví ke štamgastům, kteří se chystají Jonášovi sebrat krabici plnou uzenin.)
Dušek: Nechci vidět co se bude dít, jestli se ten Tyršův pravnuk vrátí.

Novák: Co je? Koulíš jak moje stará při plnění domácích povinností.
(Paní Nováková stojí za Novákem.)
Nováková: Ehm, ehm.