Nela: Vierka se do Lea, podle mě, nezamilovala, podle mě, se jí líbil. A všichni víme, že Leo je tady nejhezčí, proto ho mám já teď, a proto se bude líbit i ostatním holkám.
Jana: Vierka… je zvláštní člověk, ale svým způsobem je to také osobnost. Určitě má světlé okamžiky, nemyslím si o ní zase úplně to nejhorší, ale jako konkurenci jí absolutně nevnímám.
Rocky: Na Vierce, co je nejsměšnější… řekl bych takový to, že ona nevnímá, prostě, sama to, co je na ní směšné. Jakoby, že ze sebe sama dělá, prostě, blbce, jakože třeba normální člověk by něco neudělal a jí to přijde normální. To mě přijde takový, jakože směšný. Já nevím jestli… jako neměl bych se tomu asi smát, možná je to třeba nějaká nemoc nebo já nevím, ale, ale mě to přijde vtipné, jakoby.
Niki: Hm, Vierka je zvláštní člověk, fakt, strašně zvláštní. Ona má svoje světlé chvilky, kdy s ní komunikace je pro mě snadná a v pohodě, ale potom udělá něco a člověk si řekne, „To je fakt blázen, ten člověk“, člověk na ní občas mluví a ona nevnímá a jde si a člověk vůbec neví, co se jí honí hlavou. Tak to mě trošku děsí na ní.
Vierka: Preferuješ krátkodobé nebo dlouhodobé vztahy? Niko: Mám období, kdy bych chtěl dlouhodobý vztah a mám období, kdy bych nechtěl dlouhodobý vztah.
Tomáš: Mně to připadá, jako že já jsem, já se chovám jako, jak to cítím, jako holka a ona se chová jako hajzl, kluk. Rocky: Jako borec, že. Tomáš: No, úplně. Rocky: Taková výměna rolí.
Vierka: Věříš v Boha? Rocky: Věřím, ale třeba do kostela, nebo takhle, nechodím. Ale myslím si, že je určitě někdo, kdo prostě je nad námi, a kdo prostě jakoby má osud ve svých rukách. V to věřím. Vierka: Pff… těžko říct…
Jana: Nevyjasnili jsme si s Tomášem absolutně nic, protože ten člověk to absolutně nechápe, že prostě když mu řeknu, že ho mám plné zuby, tak bylo správně, že dneska couvnul a teďka najednou zase potřebuje navazovat se mnou kontakt a tohle to všechno… ještě není ten správný čas, ať mě nechá žít, prostě.
Niki: Já bych to zakončila jediným, že teď chci, aby nějaký jiný kluk mě chtěl. Nela: To nedělej, zůstaň s ním. Niki: Ježišmarja, já jsem si ho dneska vybrala a ten stejný den s ním nechci zůstat. (Dává ruce do stříšky) Já se fakt omlouvám všem, že jsem taková nerozhodná, ale pak když to vidíte v té televizi, tak si musíte říkat, „Ty jsi tak blbá.“
Zuzana: A prostě jsem Niki řekla, „Neříkej to hlavně babám,“ protože tím, že by baby zjistily, že by se chtěli vyměnit nebo něco, tak by skákaly jak kobylky, ty kokos, anebo já nevím prostě, kráva za potravou nebo koza, já nevím, cokoli.
Niki: Já nevím už čemu tady věřit. To je tak strašná situace. Mně Nela něco řekne a já jí to věřím a v tu chvíli přijde Zuzka a řekne mi, „Nevěří jí! Ona si vymýšlí!“, a v tu chvíli přijde Leo, že to jsou taky nesmysly a pak přijde někdo jiný a zase mi řekne, že to jsou nesmysly. Já už jsem tady z toho úplně… já nevím.
Nela: Já už teď s tebou nemá náladu být na pokoji. Leo: Tak, vždyť spolu ani nejsme. Nela: No, jako třeba někdy příště. Leo: No… Nela: Protože, prostě, nevím… si přijdu úplně jako šulin… šulin obecný.