Hra na oliheň
(Squid Game)
Dětské hry
Seriál se na mém watchlistu hřál docela dlouho. I přes "mediální" masáž jsem dlouho odolával. Až jednou jsem si pustil pilot. Když jsem věděl, že vražedné dětské hry jsou hlavním motivem seriály, tak pilot mě až tak nepřekvapil. Prostě nějací lidi umírají při dětských hrách. Nikdo mě extra nezaujal, spíše naopak. Žádná vazba. Další dva díly jsem si pustil, vždy s odstupem pár dní, spíše z nudy. Ale pak přišel zlom a zbytek seriálu jsem musel dát najednou. Mezi postavami jsem našel svoje oblíbence (ať už kladné či záporné), začali se vybarvovat charaktery a hlavně dobře naspané epizody měli spád. Korejský herecký styl mi zase tak moc nesedí, ale ten spád, ne tak velká předvídatelnost, jak jsem čekal...prostě jízda. Zklamáním byl pro mě jen závěr seriálu, člověk by řekl, že rozum zvítězí, inu ne vždy...
Red light. Green light.
Nemají nic a vsadí VŠECHNO! Kdo by si nezahrál Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum o život? Parádní jízda, přes hodně volný a i vcelku předvídatelný závěr, plná palba. Geniální scénář, perfektně psychologicky zmáknuté, skvěle natočeno i zahráno. Zasloužené celosvětové ovace. Masivní propagací jsem se nechala chytit a pustila se do sledování tohoto seriálu. A ejhle, není to taková slabomyslná jednoduchá vyvražďovačka typu Battle Royale, ale seriál s poutavým, komplexnějším a komplikovanějším příběhem, co mne pořádně vtáhl do děje... až jsem to nakonec shlédla celé během jednoho týdne! Povedené!
Korejská vyvražďovačka
Mám už za sebou několik korejských seriálů a filmů a jsem už na jejich tvorbu zvyklý včetně krvavé nadsázky, kterou často používají. Korejci a Japonci si v tom libují a je cítit, že tvůrci se zaměřují hlavně na tyto diváky. Příběh je postavený na paradoxu, kdy hra, kterou hrajete v dětství, vám přináší radost a tatáž hra vás v dospělosti může připravit o život. Ale ohroženi jsou jen lidé ve finančních problémech, s velkými dluhy. V čem tkví síla seriálu, jsou postavy a jejich povahy, které se naplno projeví v konfliktních, život ohrožujících situací (jako vždy), kdy se každá chybička trestá smrtí.
"Krvavé koleno" v krvavé praxi
Tak tenhle seriál je síla. Nebudu říkat, že jsem podobná dílka z Asie už neviděl, ale přesto jsem byl překvapený. Seriál hodně pracuje s odvrácenou stránkou Koreje, která se dnes počítá mezi velmi moderní demokracie. Ukazuje chudobu, zadluženost a možná i do určitě formy hyperbolizovanou nespravedlnost mezi bohatými a chudými. Námět připomínající kombinaci Hunger Games, SAW a tuny dalších zvráceností je dotažen k dokonalosti. Přesto ale není seriál zase taková bomba...
Hlavní chybu vnímám asi na postavách a celkové nevyšperkovanosti detailů. Seriál funguje na prekonceptu "Nikoho nezajímá, že se někdo ztratil a je pohřešovaný, protože 500 mrtvol je vlastně dost nenápadné." Celé je to korunováno motivem zlého amerického gay investora, který mučí nevinné malé Asiaty, kteří vlastně vůbec nejsou zvrácení, až na to, že se mezi sebou vraždí, a to i bez pokynu ze strany pořadatelů. Postavy jsou pak docela zvláštní, některé absolutně neumí hrát a jsou šíleně otravné, třeba ta paní, co "nepojmenovala své dítě". Spousta dalších postav je nenápadná a neutkví, nicméně konkrétně hlavní hrdina a hlavní hrdinka fungují dobře a člověk jim fandí, protože vykážou nějaký mravnostní kredit.
No a samotná soutěž? Zvrácené, vtipné, nesmyslné, ale vlastně geniální. Předělat dětské hry na vražedné hry, to je zajímavý nápad a sranda. Korejské hry jsou podle mě zajímavé a ve světě může mít seriál úspěch právě proto, že to je neokoukané. Přesto se asi nikdy nepřenesu přes to, jak hrozně "neprůstřelné" hry byly, přestože to bylo vážně špatně udělané. Nicméně... Good For You, Korea
Smolař=dobrák
Takhle bych pojmenovala hlavního hrdinu. Smolář, kam se podíváš, ale ve skutečnosti dobrák, který prostě se snaží v lidech vidět to dobro. :)
Seriál mě nakonec docela bavil. Začátek byl dlouhý a nezáživný moc. Měla jsem co dělat, abych ten první díl dala celý a pokračovala v tom. Jsem ráda, že jsem to nevzdala a dívala se dál. :)
Děj je dobře vytvořený. Kde dostanete šanci hrát a vyhrát balík. Ale vsázíte vlastně. Hlavně svůj život, o který se dá snadno přijít. Některé části byly na mě dost drastické a povedlo se mi u toho mít jídlo. :D Což byla moje chyba. :D Pár postav co tam bylo, nejsem ten, co by někomu přál smrt, ale v jistých chvílích jsem to pár postavám přála. Protože jejich charakter byl fakt otřesný, že jste tu postavu fakt nenáviděli (nebo u mě to tak bylo).
Ale za mě se žádný šok či WOW nekonalo. Tak nějak jsem tušila, kdo za tím je. Od cca 4.-5. dílu jsem na 98% věděla, kdo se skrývá pod maskou Bílý kůň a počátkem posledního dílu jsem tušila, kdo je hlava té hry. :D (poznala jsem to díky jedné chvíli), tak jsem se spíše smála, jak jsem na chvíli jim skočila na špek. :D Ale jen na chvíli. Za trochu nezáživný první díl (až na konec prvního dílu), a že se žádné WOW ani šok, že nedokážu ze sebe nic vydolovat, nekonalo, tak dávám 70%. Ale podle konce to vypadá na pokračování, takže pokud bude, tak druhé řadě šanci dám. :)
Káva, limonáda, čaj, rum, bum
Kdo by si nevzpoměl na hry svého mládí rozhodně sledování toho to seriálu je zajímavá
+ zajímavý námět
+ 1 hra
+ po 1 dílů víc otázek než odpovědí
-/+ prvních 30 minut zajímavých ohledně psychologie příběhu ale nezajímavý h zdůvodu mále akce
- vyloženě nic
Zhlédnut první díl vzhůru na další
cukr, káva, limonáda, čaj, rum, PRÁSK !!
Hele jako na ten obrovský poprask okolo toho jsem čekala víc.
Trošku mě to mrzelo.
Čekala jsem větší nářez a tím nemyslím víc krve, ale víc zápletek, víc propracované postavy a víc tak nějak všeho možná i té krve. Bylo to suchý pro mě, nevím jak jinak vyjádřit pocit z této hovadinky :D
Nejlepší epizoda pro mě je pilotní, na toho dědu jak běží dopředu nikdy nezapomenu. :-)
Myslím, že bude druhá řada mnohem lepší protože už víme....
Šesti slovy
Vyhraj nebo umři. Masakrózní kritika kapitalismu.